Německo najednou pošilhává po všem jaderném. Atomová lobby vidí cestu ke zprovoznění šesti reaktorů
Německo bylo dlouho odpůrcem jaderné energie a vláda Olafa Scholze dokonce i během energetické krize dokončila plánované odstavování reaktorů. Nyní však nastává v politice Berlína obrat. Pravděpodobný příští kancléř z konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz byl dlouhodobě odpůrcem odchodu od jádra a nyní navíc pošilhává po jaderných zbraních. V zemi ale stále nepanuje shoda na tom, jestli je ještě možné uvést zahálející reaktory do chodu. Jaderná lobby nyní tvrdí, že by bylo reálné zprovoznit až šest bloků.
Lobbistická skupina KernD, kam patří společnosti Westinghouse, Framatome a Orano Nukem, tvrdí, že až půl tuctu jaderných reaktorů by teoreticky znovu mohlo sloužit. „Opětovné uvedení až šesti jaderných elektráren do provozu je technicky možné. Čím rychleji se rozhodnutí učiní, tím méně peněz to bude stát a tím dříve se mohou elektrárny šetrné ke klimatu znovu připojit k síti,“ uvedla skupina KernD v prohlášení. Tvrdí, že by si to vyžádalo investice ve výši jedné až tří miliard eur pro každý blok.
Podobný názor už dříve vyjádřil například německý jaderný fyzik Ulrich Waas. Na podzim řekl stanici ZDF, že čistě z technického hlediska by se mohlo do provozu vrátit až pět reaktorů. Trvalo by to podle něj rok až dva, než by se podařilo shromáždit personál, opatřit nové palivo a sehnat komponenty, které už byly rozprodány nebo zlikvidovány. To by mohlo stát jednotky miliard eur.
Operátoři se staví na odpor
Jenže k myšlence na obnovu provozu se staví chladně provozovatelé elektráren. „Nevidíme žádný ekonomicky životaschopný způsob návratu jaderných elektráren v Německu,“ citoval Bloomberg před časem finanční ředitelku firmy E.ON Nadiu Jakobiovou. Šéf RWE Markus Krebber takový plán považuje za velmi nepravděpodobný, kromě ekonomické životaschopnosti se odvolává na chybějící povolení a kvalifikovaný personál. Uvedl také, že obnovitelné zdroje a jaderná energie nejsou dobrým spojením, protože ty zelené by nahlodávaly ziskovost atomových elektráren.
Není tak jasné, jak bude Merz postupovat. Na podzim CDU/CSU navrhla odborné přezkoumaní návratu k jádru. Během předvolební kampaně se ale její lídr zdál rezignovaný. „Rozebírají se, dekontaminují se. Nejspíše neexistuje způsob, jak to napravit,“ prohlásil. Poté ale přišel aspoň s návrhem na moratorium demontáže reaktorů, který by aspoň teoreticky nechával možnost restartu otevřenou do budoucna.
I s ním však narazil u operátorů. Tvrdí, že zákon jim nařizuje zahájit rozebírání bloků okamžitě po ukončení provozu. K restartu jaderných elektráren se přitom v poslední době odhodlaly Spojené státy v souvislosti s vysokými energetickými nároky datových center a umělé inteligence. I Američané přitom připouštějí, že pro ně nejde o jednoduchou záležitost.
Merz však v kampani hovořil i o dalších možnostech využití moderních jaderných technologií. Je tedy možné, že Německo půjde cestou vývoje malých modulárních či fúzních reaktorů. „Zvažujeme, zda bychom měli postavit tyto malé modulární reaktory, možná společně s Francií,“ řekl před časem Merz. Navíc zaznívají názory, že by Německo nemělo v tomto směru v inovacích zaostávat a má se chopit příležitosti. V zemi se v posledních letech posunulo i veřejné mínění týkající se jádra a z průzkumů vyplývá, že by se mu většina Němců nebránila.
Diskuze o jaderném odstrašení
Německo ale nejspíš čeká další jaderná debata. V souvislosti s ústupem amerického zájmu o zajišťování bezpečnosti v Evropě se na kontinentu hovoří o rozšiřování jaderného arzenálu. A Merz je i v tomto směru pro. Uvedl, že osloví Francii a Británii, aby s Berlínem projednaly sdílení jaderných zbraní. „Sdílení jaderných zbraní je téma, o kterém musíme mluvit,“ řekl Merz v rozhovoru pro televizní stanici DLF. „Společně musíme být silnější v jaderném odstrašování,“ dodal.
Otázkou je, jak se k tomu postaví předpokládaný koaliční partner CDU/CSU, tedy SPD, a veřejnost. Německo má v současnosti na svém území americké jaderné zbraně, to však u většiny společnosti dlouho budilo odpor. Svůj postoj ale do jisté míry přehodnotila během války na Ukrajině. Ryze teoreticky by Berlín mohl usilovat o držení vlastních jaderných zbraní, to je však silně nepravděpodobné, i když ani to Merz do budoucna nevyloučil.
Někteří němečtí příznivci atomového odstrašovaní z řad odborníků k tomu nabádají. Mají za to, že země má k jejich vývoji průmyslové kapacity, i když by nejspíš potřebovala nějakou vnější pomoc. Zmiňují ale i možnost nákupu jaderných hlavic z USA. Německo je každopádně v současnosti signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která mu zakazuje vyvíjet jaderné zbraně a brání ostatním signatářům, aby mu v tom pomáhali. Vývoj vlastní jaderné zbraně podle aktuálního průzkumu navíc neschvalují téměř dvě třetiny lidí.
