Slovensko posílá do vesmíru družici díky exmanažerovi J&T. Není ale tak úplně slovenská
Na oběžnou dráhu odstartovala nová slovenská družice s výraznou českou stopou.
Hlavní senzor na její palubě staví na unikátním pražském know-how, které se osvědčilo i na palubě lodi Orion při její prestižní misi NASA k Měsíci.
Nenápadná kostka může včas varovat armády či globální korporace a zachránit jejich strategické satelity před neviditelnou hrozbou z vesmíru.
Slovensko ve středu 7. července vyslalo na nízkou orbitu svoji historicky pátou družici, tentokráte s výraznou českou stopou. Raketa Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynesla deseticentimetrovou kostku pojmenovanou Marina, jejímž srdcem je detektor MiniPIX Space pražské firmy AdvaSpace, která se učí předvídat „počasí“ ve vesmíru.
Pro Slovensko je to úspěch ve spojení byznysu a vědy, jde teprve o jeho pátou družici. Stojí za ní Boris Procík, někdejší předseda představenstva J&T Asset Management. Dnes je známý jako průkopník soukromého kosmického byznysu na Slovensku, Marina je už druhou družicí jeho iniciativy Satellites with Meaning. Mimochodem družici Procík pojmenoval po své přítelkyni.
„Vesmír už není vzdálený svět vyhrazený pouze velkým mocnostem. I malý CubeSat může nést velkou myšlenku, pokud za ním stojí odvaha, kvalitní partneři a jasný příběh,“ říká Charley Hodossy, spoluzakladatel a CMO Satellites with Meaning. Do stávajícího projektu je zapojena i Technická univerzita v Košicích, respektive její Letecká fakulta, která se bude podílet na provozu satelitu a zpracování dat.
Česko má v oboru větší zkušenost. Do vesmíru nechalo vynést vlastních čtrnáct satelitů a zkušenost se propsala i na Slovensko. Technickou realizaci Mariny zajistila česká společnost Spacemanic, která tím navázala na své zkušenosti z řady předchozích slovenských misí. A klíčovým posláním Mariny je ověřit pražský detektor MiniPIX Space. Za technologií je 13 let vývoje. Naposledy se obdobné čipy Timepix sesterské firmy Advacam uplatnily na palubě lodi Orion, která letos v rámci programu NASA ARTEMIS II obletěla Měsíc.
O co jde? AdvaSpace chce v budoucnu globálně poskytovat velkým hráčům předpovědi takzvaného vesmírného počasí. Satelity zajišťující navigaci, telekomunikaci, meteorologii i pozorování Země totiž přirozeně poškozuje a někdy i vyřadí z provozu kosmické záření. Než přijde jeho vlna, lze to vystopovat - speciální čip firmy AdvaSpace dokáže určit typ, energii, směr i čas dopadu každé zachycené částice záření.
„Dalo by se to přirovnat ke klasickému počasí u nás na Zemi. Poprchávání, malé dešťové kapky a zvednutý vítr mohou být předzvěstí bouřky. Stejně tak jeden typ záření je předzvěstí nadcházejících mnohem dramatičtějších událostí na oběžné dráze,“ doplňuje Martin Tyburec, ředitel společnosti AdvaSpace.
Firma je pak schopná dát upozornění operátorům z řad velkých nadnárodních firem, armád i vlád o tom, co se s „počasím“ na orbitě stane a ty jsou pak zase schopny své družice dočasně vypnout nebo otočit tak, aby je záření nezasáhlo fatálně. „Budeme proto například hledat typické vzorce ve vývoji záření v čase. Některé typy záření totiž mohou předcházet jiné, což v principu umožňuje predikovat budoucí stav,“ přibližuje úkol mise Martin Tyburec.
Spacemanic 1,2 kilogramovou družici postavil na vlastní satelitní platformě. Do nevelké konstrukce se podařilo integrovat kompletní palubní infrastrukturu včetně napájení, palubních počítačů, komunikačních modulů, GPS, systému orientace, solárních panelů i kamery pro snímkování Země.
