Jedním z nejsledovanějších dokumentů dneška je pořad Davida Attenborougha s názvem Život na naší planetě. Britský popularizátor ochrany přírody v něm upozorňuje na to, že všemožně ničíme naši planetu. Některé recenze mluví o Attenboroughově nekrologu pro Zemi. V této souvislosti existují ale i dobré zprávy. Japonsko se před pár dny přihlásilo k závazku dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality celé země do roku 2050. Rovnováha mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry je klíčová pro udržení teploty země na stávající úrovni. Vědkyně Freja Vamborgová z Institutu Copernicus, programu Evropské unie pro pozorování Země na základě sesbíraných dat varuje v rozhovoru pro web E15.cz před tím, že pokud teplota Země stoupne o víc než 1,5 stupně Celsia, bude to problém.
Co je největší klimatický problém dneška?
Růst teploty na planetě. Náš institut měří vývoj teploty na měsíční bázi, teplota v dlouhodobém sledování neodikutovatelně roste a je zřejmé, že hlavní příčina jsou skleníkové plyny. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dále přináší i další změny klimatu, nejen globální oteplování.
Máte pocit, že veřejnost si tuto skutečnost stále více uvědomuje a je to pro ni důležitější téma než dříve?
Rozhodně. Pokud se podíváte na dobu před 20 lety, už byly pozorovatelné změny v nárůstu teploty na Zemi, věděli o tom ale vědci, nebo jen ti, kdo o tom vědět chtěli, nebylo to vidět, cítit. Postupně to nyní vidíme na různých příkladech, na zmenšování ledových ploch na Zemi, u požárů na Sibiři a podobně. Už to není abstraktní téma, každý se ho může doslova dotknout.
Přesto jsou ve společnosti stále přítomni takzvaní popírači. Těch je podle vašeho soudu tedy méně?
Myslím si, že ta debata dnes už nestojí tak, jestli ta věc existuje, nebo ne. O tom není pochyb. Společnost je rozdělena jinak. Na ty, kteří si myslí, že s tím jako civilizace máme něco dělat, a na ty, kdo si myslí, že to není naše úloha.
Jaký v této oblasti na poli veřejné debaty čekáte další vývoj?
Přibývá dat, Copernicus v tom doufám hraje svoji důležitou roli a data budou pomáhat ve správném pochopení celé věci. Myslím si, že to má velký potenciál. Na data se pak může kdokoliv připojit a řídit podle nich třeba i svůj byznys. To se týká snahy o co největší efektivnost přepravy, zemědělství a podobně.
V Copernicus institutu se zabýváte i projekcemi. Jak bude klima Země vypadat v roce 2050?
Pokud budeme pokračovat na křivce emisí skleníkových plynů tempem jako dosud nedodržíme závazky Pařížské dohody a teplota Země stoupne do té doby o dalšího minimálně 1,5 stupně Celsia. Cokoliv nad tuto hranici by bylo podle dostupných výzkumů pro další vývoj alarmující.
Všímáte si na datech, která sbíráte, nějakých změn a dopadů na klima v souvislosti s pandemií COVID-19?
Mnozí se snaží prokázat přímou úměru toho, že když snížíme ekonomickou aktivitu, jak se to stalo plošně na planetě v průběhu roku 2020, tak se něco stane, ale jde pouze o měsíce, kapku v moři a zatím žádné dopady v tomto směru nepozorujeme.
