Studie: Západní Afrika může mít do konce století neúnosné horko

Pokud lidé nezačnou účinně bojovat proti klimatické změně, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní.

Pokud lidé nezačnou účinně bojovat proti klimatické změně, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Zdroj: Profimedia.cz

Švédská aktivistka Greta Thunbergová se snaží varovat světové vlády před klimatickými změnami.
Klimatické změny mohou mít zásadní dopad na zdraví a život afrických obyvatel.
3
Fotogalerie

Pokud lidé nezačnou účinně bojovat proti klimatické změně, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za osmdesát let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia. Platilo by to pro část Senegalu, Mauritánie, Mali, Nigeru a Čadu a mělo by to zásadní vliv na zdraví a život tamních obyvatel. 

V Nigeru a centrálních oblastech Mali nyní v květnu panují minimální teploty devatenáct stupňů, za 80 let by to mohlo být třicet stupňů. V Burkině Faso, Togu, Ghaně, Sieře Leone a Libérii, kde je už nyní v květnu minimálně 25 stupňů, by to později mohlo být 31 stupňů.

„Znamená to, že existuje jenom velmi málo smysluplných adaptačních mechanismů. Pokud tomu chcete zabránit, musíte do klimatické změny zasáhnout, ne se jí chtít přizpůsobit,“ řekl hlavní autor studie Rory Fitzpatrick.

V západní Africe žije 360 milionů lidí, tedy asi pět procent světové populace, připomíná agentura Reuters. Spadají do ní jedny z nejchudších zemí světa. Fitzpatrickův tým k simulaci budoucí situace použil počítačový program vyvinutý britskou meteorologickou službou.

Jedna z oblastí, kterou zasahují klimatické změny zásadním způsobem, je západoafrický Sahel, tedy polosuchá oblast na jižním okraji Sahary, kde je hlavním zdrojem obživy pěstování plodin a chov dobytka. Kolem roku 2100 by tam teploty mohly odpovídat těm, které panují nyní na poušti a v nichž současně pěstované plodiny nepřežijí, z dobytku pak jen část.

Model vychází ze situace, v níž se lidé budou chovat jako dosud a nepokusí se klimatickým změnám zabránit. Fitzpatrick řekl, že se připravuje jiná studie, která započítá do předpokládaných změn nejrůznější změny lidské činnosti. Další budoucí práce se pak mají věnovat vlivu extrémně vysokých teplot na tělesné a duševní zdraví lidí.