V chaotické době dozvuků koronavirové pandemie se některé země snaží chopit příležitosti a vyřešit územní spory či pro sebe získat jiné výhody. Na čínsko-indické hranici roste už týdny napětí. Turecko se pokouší prohlubovat svůj vliv na Blízkém východě i na severu Afriky. Horkým místem se opět stává také Korejský poloostrov.
Sebevědomá Čína může překreslit hranice
Potyčka vojáků vyzbrojených holemi a kameny ukončila téměř půl století smíru na hranici mezi Indií a Čínou. Dillí dosud přiznalo na dvacet obětí pondělního incidentu v Ladákhu, který se obešel bez užití střelných zbraní. Na straně Číny neoficiální zdroje uváděly 35 padlých. Jaderní sousedé se nyní obviňují z vyprovokování sporu. Napětí v regionu stoupá už delší dobu a hrozí přerůst v nebezpečný konflikt s dalekosáhlými důsledky.
Indie tvrdí, že Čína se jednostranně snaží změnit status quo na hranici. Už počátkem května údajně vyslala vojáky do míst, které si nárokuje Indie. Postavili si tam stany a převezli těžkou techniku. „Situace je vážná. Číňané vstoupili na území, které sami uznali za indické,“ varoval podle BBC indický vojenský expert Adžai Šukla.
Indie zase v odlehlé oblasti staví nové silnice, což pobouřilo Peking. Dillí tak zvyšuje své možnosti v případě potřeby rychle poslat do regionu armádu.
Velkým problémem je, že zhruba čtyři tisíce kilometrů dlouhá hranice není jasně vyznačená, takže tam dlouhodobě vyvstává vysoká hrozba sporů a střetů. Experti příliš nepochybují, že případný střet by skončil vítězstvím Pekingu, který považují za vojensky silnější a také schopnější rychle uvolnit finanční zdroje.
Je tak možné, že se Čína pokusí překreslit hranice ku svému prospěchu s pocitem, že její rival nemá příliš možností tomu zabránit. Není totiž příliš pravděpodobné, že by se Indie dala strhnout emocemi a rétorikou nacionalistů a chtěla spor dohnat k otevřenému vojenskému konfliktu.
Pchjongjang znovu militarizuje oblast u jižní hranice
Mírové signály v posledních dnech nevysílá do světa ani Severní Korea. V úterý vyhodila do povětří úřad nedaleko hranice s jihem, který byl v roce 2018 zřízen jako zárodek těsnější spolupráce na Korejském poloostrově. Ve středu se objevily zprávy, že znovu pošle vojáky do demilitarizovaných míst, která dříve byla symbolem rozvoje vztahů se Soulem. Komunistický režim na hranicích zřejmě také posílí hlídky a zorganizuje vojenské cvičení.
„Tyto kroky brzdí dvě dekády úsilí obou Korejí o zlepšení vzájemných vztahů a udržení míru na Korejském poloostrově,“ řekl podle agentury Yonhap představitel jihokorejské armády Džeon Dong-džin.
Není zcela jasné, co Pchjongjang svým počínám sleduje. Je možné, že se vyostřením napětí pokouší vydírat Západ, aby uvolnil sankce. Předpokládá se, že pandemie koronaviru na KLDR ekonomicky tvrdě dopadla a úleva postihů by jí pomohla. Režim se ostatně nedávno snažil tohoto cíle dosáhnout diplomatickou cestou a patrně také doufal, že mu zlepšování vztahů s jihem přinese větší výhody.
Je navíc možné, že uvnitř země panuje ze z výše zmíněných příčin neklid a vedení se snaží obyvatelstvo sjednotit vidinou vnějšího nepřítele. Není také vyloučené, že tam zuří mocenský boj, jelikož se v posledních měsících opakovaně spekulovalo o zdravotním stavu lídra Kim Čong-una.
Turecké ambice znepokojují Západ
Pandemie nijak nezbrzdila ambice Turecka rozšiřovat svůj mezinárodní vliv. Po jarní eskalaci napětí v Sýrii nyní přišel na řadu Irák. Ankara na severu sousední země od pondělí útočila na kurdské cíle ze vzduchu a v noci na středu zahájila pozemní operaci Tygří dráp.
Vysadila na místě příslušníky speciálních sil, kteří mají eliminovat bojovníky Strany kurdských pracujících. Turecko akci zdůvodňuje stoupajícím počtem útoků z Iráku na své policejní stanice a vojenské základny.
Není zatím jasné, nakolik vývoj zhorší irácko-turecké vztahy. Podle některých názorů Bagdád operaci toleruje. Spekuluje se rovněž o tom, že se akce účastní také íránské síly. „Máme podezření, že se obě strany koordinují, protože je to poprvé, co Turecko bombardovalo tento region,“ řekl podle The Jerusalem Post místní irácký představitel Farzang Ahmed.
Sbližování s Íránem může mít další negativní dopad na pozici Ankary uvnitř NATO zvláště v době, kdy Západ s nelibostí sleduje sílící vliv Turecka v Libyi. „Turecko má být partnerem NATO, takže to nemůže pokračovat,“ uvedla tento týden k tureckému vměšování v severní Africe kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
