Indie své své závazky pro připravovanou globální dohodu o snižování exhalací představila jako posledních z velkých světových ekonomik. Využila tak posledního možného termínu pro předložení návrhů před prosincovou konferencí v Paříži. Slíbila, že do roku 2030 sníží hladinu uhlíkových emisí na jednotku HDP o 33 až 35 procent oproti roku 2005. Znamená to, že emise dál porostou, ale pomaleji než doposud.
Indický analytik Samir Saran označil cíl Indie za ambiciózní, ale přitom odrážející realitu indické společnosti. Minimálně 300 milionů Indů, tedy čtvrtina indické populace, stále nemá přístup k dodávkám elektrické energie. Stamiliony dalších jsou pak odkázány na pouhých pár hodin dodávek elektřiny denně.
Země se rovněž zavázala k mohutnému zalesňování území. Do roku 2030 by měla vysázet takové množství nových stromů, aby pohltily až tři miliardy tun oxidu uhličitého.
Bez tepelných elektráren to nepůjde
Podpora solárních, větrných a vodních elektráren by měla přispět k tomu, že obnovitelné zdroje energie se na subkontinentu za pět let budou podílet na produkci elektřiny výkonem 175 gigawattů. Aby uspokojila svou energetickou spotřebu, bude ale Indie muset rovněž dále zvyšovat množství tepelných elektráren.
Více emisí skleníkových plynů než Indie mají už jen Čína a Spojené státy. Také souhrnné emise 28 států Evropské unie jsou vyšší než ty indické. EU letos na jaře potvrdila svůj závazek snížit k roku 2030 vlastní emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti roku 2005. V USA má do roku 2030 dojít k poklesu emisí oxidu uhličitého o 32 procent.
Emisní vrchol v nedohlednu
Čína se obecně zavázala, že její emise přestanou do roku 2030 růst. Od Indie, kde stamiliony obyvatel nadále žijí v hluboké bídě, se nečekalo, že označí rok, kdy by měla hladina exhalací skleníkových plynů v zemi vyvrcholit, protože energetická poptávka rozvíjející se ekonomiky bude emise ještě řadu let zvyšovat.
Pařížská klimatická konference je plánována mezi 30. listopadem a 11. prosincem letošního roku. Nová klimatická dohoda, která by tam měla vzniknout, má koncem příštího roku nahradit Kjótský protokol, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly. Má mít výrazně širší dopad. Státy se však zatím shodují jen na základním cíli, že globální oteplování by nemělo překročit dva stupně.
