Investoři a voliči hledí znovu do Bruselu | E15.cz

Investoři a voliči hledí znovu do Bruselu

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Evropska unie

Igor ZárubaZdeněk Pečený

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ještě před čtyřmi lety to bylo necelých šest bilionů eur. Letos to má být o 2,4 bilionu více. Řeč je o státních dluzích v eurozóně, kvůli nimž se dnes schází další summit EU. Záměr je jasný: dluhy je třeba osekat a začít se musí v Řecku.

Vyjednávači v čele s Italem Vittoriem Grillim si už podali věřitele. Má-li se Helénská republika vyhnout bankrotu, musí držitelé jejích obligací odepsat 60 procent nominální hodnoty. Tedy třikrát více, než se počítalo. Drsný řez je výhrou Německa. Jeho kancléřka předstoupí dopoledne před poslance Bundestagu, aby je opět požádala o souhlas s posílením kapacity záchranného fondu. Podle agentur má podporu zaručenou, ale výsledek hlasování může být těsný.

S dramatickým apelem se obrátil na Evropu představitel druhé stěžejní země, francouzský premiér Francois Fillon. Varoval před neznámými „končinami“, v nichž by se po nezdaru na summitu mohla EU ocitnout. Současně uvedl, že francouzské banky nebudou po odpisech řeckých dluhů a při dolití deseti miliard eur potřebovat státní pomoc.

Schůzka kvůli Řekům, rekapitalizaci finančních domů po odpočtu ztrát, posílení stabilizačního fondu či změnám ve smlouvách o EU začne v Bruselu v šest večer. Před ní se počítalo s rokováním ministrů financí. To však diplomaté včera večer kvůli názorovým rozdílům zpochybnili. „Stále není vše vyřešeno, a tak není jisté, zda ministři do Bruselu pojedou,“ řekl jeden ze zdrojů.

Řecké menu za 360 miliard

Skončeme s dluhy, zní motto politiků, kteří se dnes opětovně sjíždějí do Bruselu, aby řešili nejpalčivější problém společenství za poslední léta. Aby se tento úmysl povedl, je nezbytné začít tam, kde je situace nejhorší – tedy v Řecku, které musí splatit 360 miliard eur. A někoho přimět, aby část svých pohledávek oželel. Přehled, kdo všechno si v Řecku „zadal“, připravil v předvečer vrcholné schůzky Spiegel Online.

ECB: 160 miliard

Centrální banka měnové unie je v současnosti největším věřitelem řeckého pacienta. V května 2010 začala vykupovat obligace krizí zasažených periferních ekonomik, dosud shromáždila cenné papíry v hodnotě přesahující 160 miliard eur, na bondy z Řecka připadá 50 miliard.

Eurozóna: 110 + 109 miliard

Kolegové ze spolku společné měny se zapojili loni v květnu, kdy se dohodli na prvním záchranném balíku za 110 miliard eur. Šlo o nástroj na dobu tří let, o který se podělily země a MMF. V dosavadních pěti tranších bylo Aténám vyplaceno 65 miliard. V šesté jde o osm miliard eur. V červenci odkývali unijní lídři balík číslo dvě za 109 miliard eur.

MMF: 30 + ? miliard

Podíl fondu byl vloni v květnu vyčíslen na 30 miliard, odesláno bylo miliard osmnáct. Brettonwoodská instituce má dotovat i druhý balík, o jehož detailech se bude dnes jednat. MMF se těší mezi věřiteli výsadnímu postavení – jeho požadavky musí být v případě platební neschopnosti vypořádány mezi prvními.

Řecké banky: 50 miliard

Domácí ústavy rozpůjčovaly krajanům do května 50 miliard eur. Nejvíce dávala National Bank of Greece. Úhrnná částka bude už menší, ale i tak budou řecké banky potřebovat po odpisech podporu.

Cizí banky: 39 miliard

Finanční domy zvenčí se v tomto roce snažily řeckých okovů postupně zbavovat, mimo jiné tím, že své bondy prodávaly Evropské centrální bance. Banka pro mezinárodní platby tvrdí, že se zbylé závazky pohybují pod hranicí 40 miliard eur. Před čtvrt rokem to bylo ještě miliard čtyřicet pět. Nejvíce půjčily francouzské a německé banky.

Zadlužení států eurozóny Autor: Evropska komise, MMF

Odpis řeckého dluhu může spustit pojistky

Razantní, šedesátiprocentní seškrtání nominální hodnoty řeckých obligací může spustit výplaty pojistek, známých jako CDS kontrakty. Ty se používají k zajištění státních dluhopisů pro případ bankrotu dané země.
Nutnost vypořádat kontrakty CDS však vyvolává mezi investory paniku. Není totiž vůbec jasné, kterým finančním institucím co hrozí. „Trh s CDS kontrakty je velmi netransparentní. Nevíte, koho škrty potrefí,“ říká analytik banky RBS Jacques Cailloux.

Poslední údaje clearingové a depozitorní společnosti Depository Trust & Clearing hovoří o aktivních CDS kontraktech přibližně za 3,7 miliardy dolarů. Německo a další státy si myslí, že odepsání 60 procent hodnoty řeckých dluhopisů „kreditní událost“, která by vedla k nutnosti vypořádat kontrakty CDS, přece jen nespustí. Mezinárodní měnový fond se přesto obává, že dopady budou horší než po pádu investiční banky Lehman Brothers v září 2008. „Nemusíte být paranoidní, abyste byli vyděšení,“ řekl agentuře Bloomberg zdroj obeznámený s vyjednáváním uvnitř Evropské unie. „Je nezbytné najít velmi tenkou linku, aby nezačala ‚kreditní událost‘ a zároveň aby byl odpis natolik významný, že povede k dlouhodobé udržitelnosti řeckého dluhu.“

Navrhovaný šedesátiprocentní odpis znamená značný skok i v rozsahu odpuštěného dluhu. Původně domluvené odpisy ve výši 21 procent nenutily držitele dluhopisů ke snížení nominální (splatné) hodnoty, ale pouze současné tržní ceny.
Asociace finančních institucí Institute of International Finance (IIF), která reprezentuje držitele dluhopisů, navrhovala odpis 40 procent současné tržní ceny místo osekávání nominálu. IIF odhaduje, že šedesátiprocentní odpis nominální hodnoty se vyrovná odepsání 75 až 80 procent současné tržní ceny.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video