Vztahy mezi Íránem a Západem se v posledních dnech zhoršují. Evropská unie nedávno oznámila, že zvažuje podobně jako Spojené státy embargo na dovoz íránské ropy. Reaguje tak na ambice Teheránu v nukleárním programu. Írán nedokázal, že se zabývá jenom mírovou jadernou technologií, jak jeho představitelé tvrdí.
Íránské námořnictvo zahájilo minulý týden desetidenní cvičení. Testování raket by pravděpodobně vyostřilo konflikt ohledně Hormuzského průlivu. Teherán v úterý varoval, že tudy neproteče „ani kapka ropy“, pokud Západ zpřísní sankce.
Írán vlastní balistické rakety Šaháb-3 s doletem 1000 kilometrů a jejich variantu Sadžíl-2, která je vůbec nejdokonalejší z íránských raket. Cíl může zasáhnout ve vzdálenosti 2400 kilometrů.
Uzavření Hormuzského průlivu, kterým proplouvá velká část tankerů s ropou vytěženou v zemích Perského zálivu, by bylo pro ropný trh velkou ranou. Prochází jím asi třetina celosvětové přepravy suroviny na tankerech.
Hormuzský průliv
Američané ale dali jasně najevo, že v Hormuzském průlivu nebudou tolerovat žádné narušení plynulosti dopravy. „Kdokoliv se pokusí narušit volnost navigace v mezinárodní úžině, stojí jednoznačně mimo společnost národů. Jakékoliv narušení nebude tolerováno,“ zdůraznila mluvčí americké flotily Rebecca Rebarichová. Americké námořnictvo je podle ní „vždy připraveno zakročit proti zlovolným akcím, aby zajistilo svobodu plavby“.
Napětí kolem vojenských aktivit Íránu vyvolává jeho neochota vzdát se technologie, která může být využita k výrobě jaderné zbraně. S Íránem na toto téma několik let marně vyjednávalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo. Rozhovory jsou přerušeny, nyní Teherán dává najevo, že je ochoten v nich pokračovat. Hlavní vyjednávač Saíd Džalílí o tom chce písemně informovat šéfku diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonovou a požádat ji o zorganizování dalších kol jednání.
