Izrael zvažuje, jak tvrdě zareagovat na sobotní bezprecedentní útok palestinského hnutí Hamás, při kterém zemřelo přinejmenším sedm stovek lidí. Zatím tak není jasné, jak tvrdé boje čekat a zda se konflikt rozšíří do dalších zemí regionu. Riziko eskalace zvyšují prosakující zprávy, že do přípravy teroristické akce mohl být přímo zapojen Írán. Obavy ze širšího střetu pohánějí nahoru globální ceny ropy.
Židovský stát provádí odvetné letecké útoky na pásmo Gazy. Tvrdí, že zabil už stovky palestinských teroristů. Oznámil rovněž, že přeruší dodávky elektřiny a zablokuje dovoz potravin či pohonných hmot do oblasti. Hovoří se však i o přípravách pozemní operace, která by na tomto palestinském území co nejvíce oslabila Hamás. Experti se shodují, že reakce nejspíš bude tvrdá.
„Izrael se pokusí obnovit odstrašení tím, že Hamásu ukáže, že za své činy zaplatí vysokou cenu,“ napsali pro Foreign Policy experti z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia na Georgetown University. „Odstrašení je prioritou pro Izrael nejen proto, aby zastavil v útoku Hamás, ale také aby čelil Hizballáhu, Íránu a dalším protivníkům,“ dodávají.
Teherán má silný vliv na Hamás
Stále více se hovoří o tom, že Hamás koordinoval přípravu útoku s Íránem a do konfliktu by se mohli nějakým způsobem zapojit i další hráči, od libanonské šíitské organizace Hizballáh, přes Ázerbájdžán až po Spojené státy. Dosud nejsilnější tvrzení o angažmá Teheránu přinesl The Wall Street Journal, podle něhož se na přípravě akce podílely íránské revoluční gardy. O zahájení útoku se mělo definitivně rozhodnout před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu, napsal deník s odkazem na vysoce postavení činitele Hamásu a Hizballáhu.
„Nějaká koordinace tam nepochybně být mohla,“ souhlasí expert na Írán z Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička. Představitelé Hamásu se podle něj v posledních měsících setkávali s těmi perskými, v květnu s nimi v Sýrii jednal dokonce íránský prezident Ebrahím Raísí.
„Írán již řadu let štědře podporuje Hamás, pokud jde o finanční pomoc a vojenskou techniku. To platí zejména o raketách,“ uvedl ve své analýze i americký think-tank Rada pro mezinárodní vztahy. Horčička zdůraznil, že Teherán má nejen výrazný vliv na Hamás, ale měl také zřejmý motiv k tomu, aby se mezi Izraelem a Palestinci rozhořely boje.
„Útok mohl iniciovat ve snaze o torpédování mírových jednání mezi Izraelem a Saúdskou Arábií,“ vysvětluje analytik. Írán, dlouholetý regionální rival Rijádu, se s ním sice na jaře za asistence Číny překvapivě dohodl na normalizaci vztahů, podle Horčičky je však nejspíš silně zklamaný z následného vývoje. Tvrdí, že Peršané se snažili rychle pokročit v oteplování vztahů. Rijád byl ale rezervovaný a Peking poté, co se diplomaticky blýskl před celým světem, odsunul záležitost na vedlejší kolej.
Když se pak objevily zprávy, že Saúdská Arábie usiluje o navázání formálních vztahů s Izraelem, byla to pro Teherán zřejmě vyloženě urážka, míní Horčička. Dohoda Rijádu se židovským státem by poměry sil v regionu mohla vychýlit v neprospěch Íránu a ohrozit jeho zájmy.
VIDEO: Bezpečnostní analytik o selhání tajných služeb v Izraeli. Může se teror rozšířit?
Rizikem zůstává zapojení Hizballáhu
Izrael se proto obává i možného většího útoku z Libanonu, jelikož Írán je dlouhodobě podezřelý z toho, že Hizballáh financuje a využívá k prosazování svých cílů. „Hizballáh je vojensky mnohem efektivnější než Hamás s mnohem více raketami. Exploze násilí na severní hranici by pravděpodobně vyvolala požár a Izrael by musel bojovat na dvou frontách,“ osvětluje rizika zmíněný americký think-tank.
Horčička však míní, že Írán zřejmě nechce situaci až tolik vyhrotit, proto nedošlo k souběžnému útoku Hamásu a Hizballáhu. „V momentě, kdy by zcela zjevně dal najevo, že je schopen koordinovat tyto dvě organizace, bylo by ohroženo samotné území Íránu,“ je přesvědčen analytik. Zmiňuje v této souvislosti lednový dronový útok na vojenský objekt ve středoíránském Isfahánu. Spekuluje se o tom, že Ázerbájdžán by mohl Izraeli povolit využití svého území pro protiíránské údery.
Otázkou také je, jak se v tuto chvíli zachovají Spojené státy. Prezident Joe Biden je pod tlakem republikánů, podle nichž projevil velkou slabost vůči Teheránu. Kritizují hlavně srpnovou dohodu o výměně pěti vězněných Američanů za přístup k šesti miliardám dolarů z íránské ropy, které byly na základě sankcí zmrazeny v Jižní Koreji. Bidenovi odpůrci tvrdí, že Washington tak mohl nepřímo přispět k financování Hamásu.
Ceny ropy mohou růst z několika důvodů
Šéf Bílého domu je v nelehké situaci, jelikož je dlouhodobě podezírán z toho, že přivírá oči nad celým íránským ropným obchodem. V době války na Ukrajině, protiruských sankcí a snížení těžby ze strany Rijádu se tak zřejmě snaží zachovat na světovém trhu dostatek ropy.
Pokud Izrael přímo ukáže na Írán, bude pro Bidena obtížné v této toleranci dále pokračovat. Jestliže Washington proti íránskému exportu tvrdě zakročí a vynutí si dodržování sankcí, ceny suroviny nejspíše vyletí ještě více nahoru, což bude pro demokraty politicky velmi riskantní.
Už nyní ve strachu z vývoje na Blízkém východě a přelití konfliktu do dalších zemí ropa zdražuje. Typ Brent od pátku vyšplhal o více než tři dolary na téměř 88 dolarů. Panují mimo jiné obavy, že by se mohl zastavit tankerový provoz v důležitém Hormuzském průlivu. Touto vodní cestou prochází každý den téměř sedmnáct milionů barelů ropy. Vyloučit se nedá ani opakování útoku na saúdská ropná zařízení, za kterými v roce 2019 nejspíš stál Írán.
Někteří experti však uklidňují, že s velkou pravděpodobností zvítězí zdrženlivost, protože na regionální konflikt by nakonec doplatili všichni. „I když je třeba mít na zřeteli nejhorší scénář regionální války, není podle mě nejpravděpodobnější,“ řekla Bloombergu Vandana Hariová z konzultační společnosti Vanda Insights.
