Ropa během září prudce zdražila, zejména v důsledku snížení produkce v Saúdské Arábii. Surovina typu Brent se drží nad devadesáti dolary za barel, což tlačí nahoru i ceny pohonných hmot. Nafty je navíc na trhu nedostatek. Svět proto rychle hledá alternativní zdroje ropy. Těžba ve Spojených státech převyšuje předcovidovou úroveň. Na trhy se zřejmě dostává stále více ropy ze sankcionovaných zemí, tedy z Íránu a Venezuely.
Ropa v poslední době zdražovala nejrychleji od ruské invaze na Ukrajinu. Brent během posledních tří měsíců vyskočil zhruba o dvacet dolarů, nyní se drží kolem 93 dolarů za barel. Zvedání cen se urychlilo v září, kdy Saúdská Arábie oznámila, že hodlá až do konce roku pumpovat na trhy o milion barelů denně méně. Přední těžař se snaží dostat ceny vzhůru ve snaze získat do rozpočtu více prostředků na své modernizační projekty. Útlum produkce o tři sta tisíc barelů denně ohlásilo i Rusko.
Analytici míní, že růstu cen ropy nemusí být konec a mohou se dostat až na sto dolarů za barel. Dělají si ale naděje, že inflace, která dopadne na spotřebitele v mnoha zemích, přiměje Rijád ke změně postoje. „Nemyslím si, že by bylo chytré, aby Saúdové tlačili tak tvrdě,“ řekl AP Jorge Leon z analytické společnosti Rystad Eenergy.
„Poslední věc, kterou chcete udělat, je znovu podpořit inflaci mnohem vyššími cenami ropy. To zabije ekonomický růst, což nakonec bude znamenat nižší poptávku po ropě,“ konstatoval. Po světě se už nyní zvedají ceny pohonných hmot, zvlášť ve Spojených státech, kde je benzin v současnosti sezonně nejdražší v historii.
Stropy na ruskou ropu se zřejmě porušují ve velkém
Drahá ropa má pro Západ i další nežádoucí aspekt a to více peněz na financování ruské agrese na Ukrajině. „Moskva bude mít z tohoto exportu výrazně vyšší příjmy,“ citovala AP Benjamina Hilgenstocka z Kyjevské ekonomické školy (KSE).
Rusko nemůže oficiálně dodávat surovinu ani do USA, ani do EU. Země skupiny G7 na ni navíc ve spolupráci se sedmadvacítkou uplatňují cenový strop ve výši šedesáti dolarů. Západní firmy tak nemohou zajišťovat přepravu a poskytovat pojištění a další služby při vývozu ruské ropy nad tímto limitem. V důsledku zdražování ropy však už Moskva není pod takovým tlakem asijských kupců, aby na svou produkci poskytovala velké slevy.
Je stále zřejmější, že s ruskou ropou se obchoduje i nad cenovým limitem. Minulý měsíc téměř tři čtvrtiny všech námořních toků ruské suroviny putovaly do svého cíle bez západního pojištění, tudíž zřejmě za vyšší ceny, vyplývá z analýzy listu Financial Times. A ministerstvo financí v Moskvě uvedlo, že jeho surovina typu Urals se v srpnu prodávala v průměru za 74 dolarů za barel.
Spojené státy těží rekordní množství ropy
V zájmu Západu tak je dostat na světové trhy co nejvíce ropy z jiných zdrojů, možnosti jsou však poměrně omezené a kontroverzní. Jednou z variant je navýšení americké produkce. Těžaři ve Spojených státech zřejmě v září dobývají ropu rekordním tempem třináct milionů barelů denně, odhaduje Rystad Energy. Podobné statistiky naposledy dosáhli v listopadu 2019, tedy krátce před pandemií.
Úřad pro energetické informace USA (EIA) dříve odhadl, že celý letošek bude rekordní a USA budou těžit v průměru 12,8 milionu barelů denně. Příští rok by podle něj měla produkce ještě mírně stoupnout. Je ale otázka, jestli je možný i výraznější růst.
Těžaři nyní provozují nejmenší počet vrtných souprav za poslední rok a půl. „Americká břidlicová produkce neroste tak rychle jako dříve,“ řekl The Wall Street Journal představitel zmíněné analytické společnosti Alexandre Ramos-Peon.
Prezident Joe Biden na jedné straně čelí kritice za to, že sliboval energetickou transformaci a dekarbonizaci, ale ve skutečnosti se těží více ropy než v éře Donalda Trumpa. Republikáni přesto tvrdí, že vede s ropným průmyslem válku, a slibují, že v případě porážky demokratů v příštích prezidentských volbách zajistí další rozkvět odvětví.
Samotní petrolejáři uvádějí, že aktuální rekordy jsou možné hlavně díky projektům, které byly schváleny před více než deseti lety a stěžují si na to, že za Bidena počet povolení k těžbě poklesl.
Íránská a venezuelská ropa v Malajsii nenápadně mění původ
Stále hlasitěji se hovoří o tom, že Washington ve snaze udržet na trzích dostatek ropy notně přivírá oči před obchodem s ropou z Íránu a Venezuely, na které dříve uvalil sankce. Odborníci už zhruba před rokem popsali schéma, jakým se tato surovina „pere“.
Čína podle nich nakupuje ropu v Malajsii, její vývoz do asijské velmoci ale předčí malajské těžební možnosti. Důvodem je, že se tam zřejmě překládá z tankeru na tanker surovina íránského a venezuelského původu.
EIA aktuálně informovala o tom, že tato praxe ve velkých objemech nejspíš bez potíží pokračuje i letos. Dalšími státy, které podle Washingtonu slouží k utajování zdrojů, jsou Spojené arabské emiráty a Omán. „Sankcionovaná ropa pomáhá snižovat ceny. Ve volbách často rozhoduje cena benzinu. Biden má motivaci zajistit, aby ceny ropy byly nízké,“ komentoval pro britský The Guardian situaci expert na námořní bezpečnost Jan Stockbruegger.
Odborníci však zároveň varují, že nebezpečné tajné překládky na moři a utajená přeprava ropy zastaralými plavidly a bez řádného pojištění jsou velmi rizikové pro životní prostředí. Jen loni podle Reuters nastalo přinejmenším osm nebezpečných situací s účastí tankerů s ilegální ropou, které mohly skončit ekologickou havárií.
