Íránská krize se může vymknout kontrole

Hasan Rúhání

Hasan Rúhání Zdroj: profimedia.cz

Íránský prezident Hasan Rúhání o víkendu vyzval politické subjekty v zemi k jednotě, aby byla schopná překonat současnou krizi ve vztazích se Spojenými státy. Uvedl, že ji možná čekají těžší okamžiky, než zažila v osmdesátých letech 20. století během války s Irákem. Washington už v pátek oznámil, že na Blízký východ kvůli íránské hrozbě přesune raketový systém Patriot. 

Současná vyhrocená situace je důsledkem dlouhodobého odporu amerického prezidenta Donalda Trumpa k jaderné dohodě s Íránem z roku 2015. Nynější šéf Bílého domu ji nepovažoval za dostatečnou záruku, že Teherán nebude vyrábět jaderné zbraně. Před rokem od ní odstoupil a později na ropnou zemi znovu uvalil sankce.

Írán minulý týden oznámil, že omezí plnění části dohody, kterou stále uznávají evropští signatáři. Washington reagoval novými postihy a pohrozil dalšími kroky. Nevyloučil ani vojenskou konfrontaci, už předtím do regionu vyslal letadlovou loď USS Abraham Lincoln a bombardéry. Bílý dům zároveň tvrdí, že Teherán podle zpravodajců chystá útoky na americké síly v Sýrii a Iráku.

Zdá se, že Trump vůči Íránu využívá svou oblíbenou taktiku kombinace stupňování tlaku a nabídek k vyjednávání. „To, co by měli udělat, je zavolat mně, sedneme si a můžeme dojednat férovou dohodu. Prostě jen nechceme, aby měli jaderné zbraně. Nežádáme příliš. Na oplátku jim pomůžeme dostat se do (hospodářské) kondice,“ uvedl ve čtvrtek.

Jeho výzvu ale odmítly vlivné íránské revoluční gardy, které USA považují za hlavní teroristický nástroj Teheránu. „S Američany žádné rozhovory nebudou, neodváží se proti nám zahájit vojenskou akci. Náš národ vnímá Ameriku jako nespolehlivou,“ vzkázal představitel gard Jádolláh Džavání.

Někteří odborníci se obávají, že by napětí mohlo přerůst v ozbrojený konflikt. Expert na mezinárodní bezpečnostní politiku a poradce někdejšího viceprezidenta Joea Bidena Colin Kahl varuje, že američtí vojáci a Íránem sponzorované síly na Blízkém východě operují v těsné blízkosti. Pokud Teherán či jeho spojenci zareagují na americký tlak tak, že bude prolita americká krev nebo ohrožena klíčová infrastruktura, mohou se podle něj události snadno vymknout kontrole.

„Trump sází na strategii maximálního napětí a stále více známek svědčí o tom, že je na cestě k válce, ať už si to uvědomuje nebo ne,“ uvedl v analýze pro Foreign Policy. Další kritici Bílého domu podotýkají, že dohoda zřejmě fungovala. Snahou o uzavření nové smlouvy tak podle nich Trump na Teherán klade požadavky nad rámec jaderného programu. Podezírají Washington, že jeho skutečným cílem je změna íránského režimu, čímž jeho představitele zahání do kouta a zvyšuje tak riziko ozbrojeného střetu.

Situace je obzvlášť nepříjemná pro přední země Evropské unie, které se pokoušejí dohodu zachovat oslabením dopadu amerických sankcí na íránskou ekonomiku. Washington jejich snahu sleduje s nelibostí. Současný vývoj navíc ukazuje, že nemají žádný nástroj, jak eskalaci napětí zabránit, a jsou spíše v roli diváka.

Hospodářské dopady

• Íránskou ekonomiku léta negativně ovlivňovaly západní sankce. Po uzavření dohody v roce 2015 se ropný sektor země vzpamatoval. Oživení dalších odvětví ale nebylo tak silné, jak mnozí Íránci doufali, a přechodný výrazný hospodářský růst posléze zpomalil.

• Obnovení amerických sankcí zasáhlo ropný vývoz silně. Zatímco na počátku loňského roku Írán těžil 3,8 milionu barelů denně a exportoval 2,3 milionu, letos v březnu činil průměrný denní export 1,1 milionu.

• Mezinárodní měnový fond očekává, že íránská ekonomika letos poklesne o šest procent. V zemi opět rostou ceny potravin, kupříkladu ceny masa a zeleniny šly za poslední rok nahoru zhruba o polovinu.