S tím, jak rostou válečné škody na Ukrajině, nabrala na intenzitě i debata o využití zmrazeného ruského majetku včetně rezerv centrální banky k obnově napadené země. Některé členské země sedmadvacítky naléhají na Brusel, aby rychle našel řešení. Právníci Evropské komise však tvrdí, že rezervy bude nutné vrátit. Nakládání s ruským majetkem je složité i pro Spojené státy.
„Rusko musí zaplatit za válku, kterou způsobilo, a její tragické následky na Ukrajině,“ prohlásil o víkendu během schůzky unijních ministrů financí lotyšský zástupce Arvils Ašeradens. Je podle něj potřeba, aby EU dosáhla společného řešení a nasměrovala zmrazený ruský majetek na obnovu Ukrajiny.
Nejde o první podobný apel, pobaltské státy a Polsko k tomu tlačí sedmadvacítku opakovaně. „Zmrazená aktiva musejí být použita co nejdříve. Nemůžeme čekat, až válka skončí a bude podepsána mírová dohoda,“ napsala čtveřice států už v únoru ve společném dopise lídrům EU včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Komise však dosud nenašla způsob, jak tyto prostředky využít. Média nedávno citovala neveřejnou zprávu jejích právníků, podle které bude nutné rezervy po válce vrátit. Brusel má sice pravomoc je zmrazit, vlastnická práva tím ale zůstávají nedotčená.
Zmrazený majetek lze převést na někoho jiného pouze v případě, že dojde k odsouzení v trestním řízení, které se majetku týká. Nebo v případě majetku země, pokud by EU vyhlásila Rusku válku. I když existuje velká podpora zabavení ruského majetku, právníci se obávají, že by to podkopalo vlastnická práva v sedmadvacítce.
Jako alternativní způsob využití peněz Evropská komise navrhla investovat zmrazené rezervy do státních dluhopisů unijních zemí a vzniklé úroky posílat do Kyjeva. I s tím jsou však podle zprávy spojená rizika ztrát v jednotkách miliard eur a výhled na to, že by se evropští daňoví poplatníci museli skládat na návrat rezerv Rusku jistě nebude politicky atraktivní.
Dalším problémem je, že Brusel nemá přehled o tom, kolik zabaveného ruského majetku vlastně sedmadvacítka drží. Moskva na začátku války uvedla, že západní spojenci svými sankcemi zmrazili kolem 300 miliard dolarů z celkem 640 miliard rezerv, které banka držela v cizích měnách a ve zlatě. K tomu se uvádělo, že západní země zabavily ruským oligarchům majetek v hodnotě třiceti miliard dolarů. Evropští představitelé mají za to, že v EU by se mohlo nacházet 250 miliard dolarů, ale dosud se podařilo identifikovat pouze kolem 34 miliard.
Problémy s ruským majetkem však nemá pouze sedmadvacítka. Americké ministerstvo spravedlnosti tlačí na Kongres, aby schválil další pravomoci k nakládání s ním. V prosinci Kongres ministerstvo zmocnil, aby převedlo majetek zabavený sankcionovaným ruským oligarchům na ministerstvo zahraničí k využití na obnovu Ukrajiny. Tato pravomoc se však vztahuje pouze na majetek zabavený v souvislosti s porušením amerických sankcí na základě určitých prezidentských exekutivních nařízení.
Dosud tak úřad využil pravomoci k přesunu majetku pouze jednou. V únoru schválil převod 5,4 milionu dolarů z bankovního účtu sankcionovaného ruského oligarchy Konstantina Malofejeva v Denveru. Oligarcha byl minulý rok obviněn z porušení postihů, které na něj byly uvaleny už v roce 2014 po anexi Krymu.
„Myslím si, že Rusko by mělo zaplatit za škody, které napáchalo na Ukrajině. Takže myslím, že globální společenství očekává, že Rusko tuto zodpovědnost ponese. Je to něco, o čem diskutujeme s našimi partnery. Ale víte, že existují právní omezení, co můžeme udělat se zmrazenými ruskými aktivy,“ připustila nedávno v rozhovoru pro CNN i americká ministryně financí Janet Yellenová.
Skupina zemí G7 tento měsíc přislíbila, že zmrazený majetek po válce vrátí, pokud bude Moskva souhlasit s platbou reparací. „Jakékoli řešení konfliktu musí zajistit, že Rusko zaplatí za škodu, kterou způsobilo,“ píše se ve společném prohlášení ze setkání představitelů států v Japonsku.
Také experti v souvislosti s ruským majetkem nabádají k opatrnosti. „Obávám se, že mnoho velmi dobře míněných návrhů dostává velkou dynamiku, protože jsou v souladu s našimi základními představami o spravedlnosti a poctivosti, ale nezohledňují adekvátně příslušné právní rámce. A tyto právní rámce tu nejsou proto, jen aby byly překážkami. Jsou tu, aby udržely stabilitu mezinárodního finančního systému,“ citovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) americkou profesorku mezinárodního práva Chimène Keitnerovou.
Ruské útoky ničí ukrajinskou infrastrukturu a vážně narušují chod ekonomiky, zejména průmyslovou výrobu, ale i zemědělství. Odhady výše dosavadních válečných škod se liší, pohybují se však ve stovkách miliard dolarů. Světová banka, OSN, Evropská komise a ukrajinská vláda v březnovém společném prohlášení uvedly, že země bude v příští dekádě potřebovat veřejné i soukromé investice ve výši 411 miliard dolarů.
Pozitivní je, že propad jejích daňových příjmů loni nekopíroval propad ukrajinské ekonomiky, jak se ministerstvo financí předem obávalo. Zatímco HDP země se v roce 2022 snížil o 29 procent, daňové výnosy klesly jen o čtrnáct procent. Jedním z vysvětlení je, že daňoví poplatníci platí více daní, než stát žádá, protože v případě ruského vítězství mohou přijít o všechno, napsal The Economist.
Ruští oligarchové: Kdo je Putinovi nejblíže?
