Lobbing se týkal i amerického prezidenta Baracka Obamy a dalších vysoce postavených amerických představitelů. Kaddáfí například oslovil kongresmana Dennise Kucinicha, který je znám svým odporem vůči válce v Iráku a hlasoval proti vojenské operaci NATO v Libyi, aby navštívil Tripolis v rámci „mírové mise“. Veškeré náklady cesty měli platit hostitelé.
Dennis kontakty s režimem potvrdil. „Kvůli mým dřívějším snahám o ukončení války jsem obdržel několik telefonátů z Libye, včetně hovoru s premiérem,“ řekl Guardianu kongresman. S premiérem Bagdádím Alí Mahmúdím, který před několika dny uprchl do Tuniska, telefonoval přes hodinu.
Cestu do Libye Kucinich odmítl kvůli obavám o svoji bezpečnost, s Kaddáfím a dalšími zástupci vlády se proto měl setkat někde v zahraničí. K realizaci tohoto návrhu ale již nedošlo, kongresman namísto toho navštívil Sýrii.
Strach z pozemní invaze
Kaddáfího tlak ještě zesílil poté, co jej lobbista libyjského původu a filmový režisér Sufyan Omeish informoval, že červnové rozhodnutí amerického senátu prodloužit angažmá USA v Libyi na další rok je přípravou pro pozemní útok.
Podle Omeishe mělo k invazi dojít na konci září či v říjnu. Začal proto připravovat další mírovou misi, do níž se mu údajně podařilo nalákat bývalého komisaře OSN, profesora mezinárodního práva z Princetonské univerzity či několik režisérů ověnčených oscarovou nominací. Ti měli dokumentovat „pravdu o Libyi“. A tato plánovaná akce ale zůstala jen u slibů a Omeish krátce nato přerušil s vládou v Tripolisu kontakt.
Dokumenty o Kaddáfího diplomatickém úsilí dále ukazují, že plukovník napsal americkému kongresu a senátu protestní dopis vyjadřující jeho nesouhlas s americkou účastí na „protilibyjské agresi“.
Kaddáfí se nyní skrývá na neznámém místě. Prozatímní povstalecká vláda sestavila několik speciálních komand, jejichž úkolem je libyjského vůdce vypátrat. Na Kaddáfího hlavu je také vypsaná odměna milion dolarů.
