O přítomnosti vody na Marsu se spekulovalo od sedmnáctého století, a když americká sonda Mariner při prvním přeletu nad povrchem planety v roce 1965 vyfotografovala vyschlá říční koryta, rozptýlila všechny pochybnosti. Nejnovější vědecká studie přináší hodně překvapivou odpověď, kam se voda na rudé planetě poděla.
Dosud se mělo za to, že sluneční záření v minulosti zničilo atmosféru planety, a tak se voda z rozlehlých oceánů vypařila do kosmu. Nový výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Science však takovou představu staví na hlavu. Odpověď na otázku, jak se z kdysi úrodné planety stala rudá poušť a kam všechna voda zmizela, je opravdu překvapivá. Voda nezmizela.
Skupina vědců z Kalifornského technologického institutu v čele s Evou Schellerovou zjistila na základě dat ze současných pozorování a jejich zanesení do nových modelů, že velká část vody zůstala dodnes pod povrchem planety.
🔴 🌊 Billions of years ago, according to geological evidence, water flowed across Mars & collected into pools, lakes, & oceans. New research shows a substantial quantity of the water — between 30 and 99% — is trapped within minerals in the planet’s crust: https://t.co/8LVttL7jqtpic.twitter.com/T9CRsUAbIb
— NASA (@NASA) March 16, 2021
Voda tekla na Marsu ještě před čtyřmi miliardami let, avšak podle nejnovějších výpočtů jí bylo tak obrovské množství, že by se za tu dobu všechna nestihla vypařit. Musela tedy skončit někde jinde. A podle vědců, kteří svoje závěry představili na konferenci Lunar and Planetary Science, je dosud zachycená v podpovrchových minerálech.
Neznamená to, že by teorie o vypaření vody do kosmu byla úplně lichá. Podle propočtů se ale v minerálech uložilo něco mezi 30 a 99 procenty vody. „Je to velký rozptyl a je jasné, že svoji úlohu hrály oba procesy. Pravda je tak někde uprostřed,“ řekla planetární vědkyně Briony Horganová pro National Geographic. Pod povrchem Marsu by podle studie mohlo být stejné množství vody, jaké představuje polovina Atlantského oceánu.
Podle Bethany Ehlmannové, spoluautorky studie a profesorky geologických a planetárních věd na Kalifornském technologickém institutu, přispěla k novému poznatku především data o kůře Marsu, která vědci získali během uplynulých patnácti let. K rozšíření poznání o Marsu přispěla hlavně planetární sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Ta kolem Marsu krouží od roku 2006 a nyní patří ke trojici aktivních sond na oběžné dráze rudé planety.
Momentálně se největší pozornost obrací k vozítku Perseverance, které minulý měsíc přistálo u kráteru Jezero. Právě v půdě tohoto vyschlého jezera by podle vědců mohlo být velké množství hydratovaných minerálů.
„Vzorky z Jezera nám ve zkoumání vody na Marsu určitě pomohou,“ řekla Bethany Ehlmannová pro web The Verge s tím, že se očekává i nález fosilií mikrobů.
