Muskův Starship poprvé přistál, až pak vybuchl. Dalším milníkem je oběžná dráha

Starship během přistávacího manévru.

Starship během přistávacího manévru. Zdroj: ČTK/AP/Uncredited

Úspěšné přistání rakety Starship SN10
Nezdar rakety Starship SN9 při přistání na počátku letošního února.
3
Fotogalerie

Prototyp meziplanetární rakety Starship poprvé dosedl na zem. Po dvou neúspěšných pokusech předchozích exemplářů tak SpaceX Elona Muska dosáhla dalšího významného mezníku při cestě na Mars. Jedinou vadou na kráse testovacího letu je exploze, která nastala pár minut po přistání rakety. 

Raketa nejprve úspěšně dosáhla výšky deseti kilometrů, než začala opět klesat. Pak se obrátila do svislé polohy a dosedla přesně na určeném místě. Let trval šest minut a třicet vteřin.

Možných příčin exploze je více a ve hře je i varianta, že zkázu zavinila kombinace více faktorů. Oficiální vyjádření společnosti SpaceX zatím chybí. 

Z dostupných záběrů je nicméně patrné, že přistání nebylo tak měkké, jak inženýři plánovali. Na vysouvací nohy, které mají dosednutí rakety zmírnit, byl náraz zřejmě příliš silný. Prototyp tak po přistání zůstal mírně nakloněný.

Hlavní příčinu exploze však server TeslaRati vidí v možné závadě kyslíkových či metanových ventilů, které patrně způsobily i plamen viditelný několik vteřin po přistání.

Server nicméně předpokládá, že by nemělo být složité příčinu do dalšího startu odstarnit, ať už bude jakákoli. Musk se tak pomalu, ale jistě přibližuje konečnému cíli stanout na planetě Mars. 

SpaceX Starship - přistávací manévr:

V testovací misi bude pokračovat stroj SN11, který je už hotový a na startovací rampu by se měl přesunout hned, jak budou uklizeny části zničené SN10.

SpaceX nezahálí ani ve svém vývojovém centru. Původně měly po SN11 následovat stroje SN12 až SN14, ale společnost se rozhodla tyto prototypy vynechat a přejít rovnou na vylepšené série začínají Starshipem SN15. Ten se má dočkat zatím blíže nespecifikovaných výraznějších úprav, které by mu podle neoficiálních zdrojů měly umožnit orbitální let.

Výbuch rakety Starship SN10

Kosmická loď je navržena tak, aby mohla cestovat k Měsíci i na Mars. Může ovšem sloužit i jako nákladní loď pro vynášení technologií na oběžnou dráhu nebo také jako superrychlý mezikontinentální dopravní prostředek. 

Rudou planetu chce společnost dobýt v roce 2024. Podmínkou je však pro start optimální vzájemná poloha Země a Marsu zajišťující nejkratší trajektorii letu. Opakuje se vždy po přibližně 26 měsících. Let na nejbližší planetu je tak podle Muska reálný pouze každé dva roky.

Bez lidské posádky by se podle Muska mohl let zvládnout už v příštím startovacím okně v roce 2022. Musk však své smělé plány musel v minulosti několikrát přehodnocovat a odsouvat, s čímž je třeba počítat i tentokrát.