Dobývání Marsu: Lidstvo vyrazilo na planetu hledat známky života | E15.cz

Na Marsu je rušno. Tři nové sondy současně tam pátrají po stopách života

fry, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V posledních dnech musel zpozornět i ten, koho výpravy do vesmíru příliš neoslovují. K sousední planetě během několika dnů dorazily hned tři sondy.  Americká Perseverance v rámci programu Mars 2020 na „rudé planetě“ dokonce přistála a začne hledat známky mimozemského života, který tam v minulosti mohl být. Sekundovat americkému stroji budou sondy Amal Spojených arabských emirátů a čínská Tchien-wen.

Za obrovský přínos pro mezinárodní vědeckou komunitu považuje především přistání roveru Perseverance Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „V první fázi NASA razí politiku, že všechna pořízená data budou volně dostupná. Takže kdokoli na celé planetě má možnost stáhnout si fotografie chemických měření hornin. Všechno, co sonda zjistí, se dříve nebo později objeví na internetu,“ upozornil Brož. Právě dostupnost zaslaných dat, ale i vzorků, které mají na Zemi dopravit budoucí mise, představuje podle něho obrovský benefit pro světovou vědeckou komunitu.

Brož je zvědavý především na vzorkování kráteru Jezero. „Nacházejí se tam takové tmavé horniny, o kterých si myslíme, že by mohly být sopečného původu,“ podotkl vědec. „Mohly by obsahovat bublinky plynů, které by nám mohly říct něco o tom, jak vypadala atmosféra Marsu strašně dávno, kdy tyto horniny vznikaly – před 3,9, možná čtyřmi miliardami let,“ popsal Brož. Průzkum tak může získat cenné informace jak o atmosféře, tak o sopečné činnosti na planetě.

Kromě vozítka Perseverance alias Vytrvalost prozkoumají sousední planetu další dvě sondy. A to konkrétně Amal, kterou k Marsu vyslaly Spojené arabské emiráty a Tchien-wen, první čínská sonda, která k planetě dorazila. 

Perseverance (USA)

Robotické vozítko odstartovalo k Marsu loni v červenci na palubě rakety Atlas V. Dne 18. února 2021 měkce přistálo v kráteru Jezero, kde se před 3,5 miliardami lety nacházela voda a kde se podle vědců mohou nacházet známky života mikrobů.

Program Perseverance bude hledat především známky možného minulého, nikoli současného, života na Marsu. K úkolům automatického výzkumníka patří i charakterizovat klima a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by měly být někdy v budoucnosti přepraveny na Zemi. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidí na Mars.

Rozměry připomíná šestikolový rover Perseverance o hmotnosti 1025 kilogramů osobní automobil – při délce zhruba tří metrů je 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Robotická paže pak měří 2,1 metru. NASA uvádí, že je to zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu. Na planetě přitom už bádají dvě robotická zařízení NASA. Od roku 2012 je to vozítko Curiosity a od roku 2018 stacionární sonda InSight.

Vozítko je vybaveno několika přístroji, spektrometrem, ultrafialovým laserem, radarem či kamerovými systémy, jimiž lze dálkově analyzovat povrch planety. S využitím některých z nich, pokud se při práci Perseverance osvědčí, se počítá i pro budoucí lidské výpravy na Mars.

Kamerový systém má 23 součástí, z toho sedm má například snímat vstup do atmosféry planety, sestup a přistání. K výbavě patří i několik mikrofonů, které mají poskytnou historický zvukový záznam příletu a přistání na Marsu stejně jako zachytit zvuky roveru při práci, zvuk větru a další okolní hluky.

Patrně nejzajímavější součástí vozítka je malá robotická helikoptéra Ingenuity čili Vynalézavost, první vrtulník, jenž by měl v řídké atmosféře zkoumat okolí vozítka. Helikoptéra zvládne 90sekundový let, při kterém překoná vzdálenost 300 metrů ve výšce kolem pěti metrů. Helikoptéru o hmotnosti 1,8 kilogramu pohánějí dva souosé dvoulisté rotory o průměru 1,2 metru. Rotují protiběžně rychlostí 2400 otáček za minutu, tedy mnohem rychleji, než je obvyklé u vrtulníků na Zemi.

Jména vozítka i helikoptéry vzešla ze soutěže vypsané NASA pro žáky mateřských až středních škol. Název Perseverance navrhl student Alexander Mather z Virginie, jméno helikoptéry Ingenuity vymyslela studentka Vaneeza Rupaniová z Alabamy.

Amal (Spojené arabské emiráty)

K Marsu dorazila 9. února 2021 také arabská sonda Amal. Z oběžné dráhy planety má především sbírat data o  tamní atmosféře a klimatu. Je to vůbec první meziplanetární mise arabského státu. Vesmírná agentura SAE se díky uvedení sondy na oběžnou dráhu rudé planety stala teprve pátou na světě, které se to podařilo.

Byla přitom padesátiprocentní šance, že se navedení sondy na oběžnou dráhu Marsu nezdaří, jak uvedl premiér SAE šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm. K přechodu na oběžnou dráhu musela sonda dostatečně zpomalit, přičemž spálila asi polovinu z 800 kilogramů paliva.

„Toto je nejvzdálenější místo ve vesmíru, kam se kdy Arabům podařilo v historii dostat... Naším cílem je dát všem Arabům naději, že dokážeme konkurovat zbytku světa,“ uvedl premiér SAE.

Sonda Amal se vydala na cestu loni 21. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima. Jejím úkolem bude z oběžné dráhy monitorovat atmosféru Marsu a zaznamenávat klimatické změny. Vůbec poprvé bude zkoumat plynný obal planety v různých obdobích marsovského roku, který trvá téměř 687 pozemských dnů. Mise přišla na zhruba 200 milionů dolarů. Na vývoji a stavbě sondy spolupracovaly emiráty s americkými vzdělávacími institucemi.

Tchien-wen (Čína)

Třetí z úspěšných sond vyslaných k Marsu se stala čínská Tchien-wen, která 10. února 2021 přešla na oběžnou dráhu planety. Jejím úkolem bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko. Tchien-wen se vydala k Marsu z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan loni 23. července. 

Číně se podařilo dostat sondu k Marsu jako šesté v pořadí. Před ní uspěly Spojené státy, někdejší Sovětský svaz, Evropská unie, Indie a Spojené arabské emiráty. 

Sondu tvoří tři části, družice, přistávací modul a robotické vozítko. Družice zůstane na oběžné dráze. V květnu by se z ní měl spustit na povrch planety přistávací modul, z něhož pak sjede rover.

Družice bude Mars zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v nich nachází mikrobiální život.

Pokud se přistání podaří a robotické vozítko začne pracovat, stane se Čína druhou zemí po Spojených státech, jež dokáže na Marsu provozovat automatického výzkumníka. Portál Space.com připomněl, že Sovětský svaz sice v roce 1971 přistál s aparátem Mars 3, ten však přestal fungovat dvě minuty po dosednutí.

Čína svůj první pokus dostat vlastní přístroj k Marsu podnikla už v listopadu 2011. Byla to společná výprava s Ruskem, jehož sonda Fobos-Grunt mířila k marsovskému měsíci pro vzorky, s nimiž se měla vrátit na Zemi. Čínská družice Jing-chuo se měla podle plánu cestou tam odpojit a zůstat na oběžné dráze Marsu. Projekt však neuspěl kvůli selhání motorů, oba přístroje uvízly na nízké oběžné dráze Země a následně zanikly v atmosféře.

Autor: fry, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video