Jeho komanda vtrhla na území Státu Izrael, kde vraždila, znásilňovala a unášela civilisty. Datum 7. října si budou všichni Izraelci pamatovat jako den, kdy jejich zemi napadli extremisté z palestinského hnutí Hamás. Při pohledu na dobře vyzbrojené útočníky se ale nabízí otázka: jak se dostali k potřebným financím, když jsou na ně uvaleny mezinárodní sankce a jimi ovládané Pásmo Gazy živořilo po dlouhých 16 let v izolaci? A kdo jim ty finance poskytl?
Analytici nabízejí odpověď: pomohly jim kryptoměny a založili rozsáhlou síť firem, s pomocí kterých dokázali obejít sankce i finanční dozor. Nezapomněli prý ale ani na pašování hotovosti a snad i drahých kovů přes hranici s Egyptem, která byla přece jen propustnější než ta s Izraelem. A jak zjistil i autor tohoto textu přímo v Gaze, vybírali daně dokonce i od provozovatelů pašeráckých tunelů vedoucích pod hranicí Pásma s Egyptem.
Hlavními sponzory Hamásu jsou pak Írán a zčásti i Katar plus některé charitativní organizace, palestinští emigranti a radikálové všech národností. Co se schopností týče, experti na adresu extremistických fundraiserů nešetří chválou. „Hamás patřil ve financování teroru prostřednictvím kryptoměn k těm nejlepším,“ sdělil agentuře Reuters Tom Robinson, zakladatel londýnské společnosti Elliptic.
A ví, co říká, neboť jeho firma se už deset let zabývá vývojem softwaru, který pomáhá bojovat proti praní špinavých peněz. A snaží se také stopovat kryptoměny, které Hamás začal používat nejpozději na začátku roku 2019. Tehdy jeho ozbrojené křídlo, známé jako Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, požádalo příznivce o dary v bitcoinech. „Peníze jsou páteří boje,“ napsala skupina na síť Telegram a ještě v témže roce obdržela bitcoiny v hodnotě 30 tisíc dolarů. To byl ale jen začátek.
Předzvěst pozemní operace? Izrael poslal do Pásma Gazy tanky
Výzvy se později objevily i na dalších sítích včetně Facebooku a X (dříve Twitteru). Peněženky propojené s Hamásem se jen od srpna předloňského roku do letošního června naplnily kryptoměnami v hodnotě 41 milionů dolarů. Alespoň to s odvoláním na experty tvrdí list Wall Street Journal.
Nelenili ale ani finanční experti spojení se skupinou Islámský džihád, která je nyní v Gaze spojencem Hamásu. Co do vzniku jde o starší organizaci: zrodila se už v roce 1981 a Hamás tak předběhla o šest let. Vždy ale zůstala menší i proto, že v sunnitském Pásmu od počátku své existence sázela na šíitský Írán, což dlouho budilo u obyvatel Gazy nedůvěru. O to více překvapí fakt, že často přehlížený Islámský džihád donedávna držel kryptoměny ve výši 93 milionů dolarů. Experti o této sumě říkají, že není jasné, zda celá patřila jen této skupině, přesto jde o úctyhodné číslo. V reakci na podobné informace se ale následně ozvala společnost Chainalysis, která si na sledování finančních toků ve světě kryptoměn vybudovala úspěšný byznys. Po vydání článku listu Wall Street Journal na svém blogu zveřejnila odhad, podle kterého se teroristům podařilo přes bitcoin a krypto získat ne desítky milionů dolarů, ale spíše 450 tisíc dolarů.
Fundraiseři z Islámského džihádu i Hamásu každopádně v posledních letech nesázeli už jen na bitcoin, ale investovali i do tetheru, etheru, tronu či dogecoinu. Analýza společnosti Elliptic navíc prokázala, že radikální skupiny používaly kryptoměny i pro vzájemný přesun prostředků. V roce 2021 tak kupříkladu palestinský Islámský džihád údajně převedl kryptoměny v hodnotě přesahující 12 milionů dolarů do peněženek řádově větší extremistické organizace Hizballáh. Ta vojensky operuje hlavně na jihu Libanonu a tvoří ji radikální šíité napojení na Írán.
Podobné transakce podle všeho končí, i když zřejmě jen dočasně. Jak zjistila analytická společnost TRM, od útoků ze 7. října našlo do hamásistických peněženek cestu sotva několik tisíc dolarů. Důvodem je prý fakt, že se na podobné převody soustředili izraelští experti, kterým se prý daří vyhledávat dárce. Lze ale předpokládat, že po určitě době se teroristé ke kryptoměnám vrátí už proto, že jejich používání má mezi nimi tradici: přes virtuální peněženky dostávaly od příznivců dary i členové sítě al-Káida nebo takzvaný Islámský stát (ISIS).
Hamás i další teroristické organizace ale shánějí peníze i jinak. „Teroristické organizace nespoléhají na jedinou metodu financování. Jsou v tomto ohledu pružné a přizpůsobivé,“ řekl pro stanici CNN bývalý analytik americké tajné služby CIA Yaya Fanusie. Hamás proto vytvořil spletitou a utajovanou síť společností, které dohromady spravují na 500 milionů dolarů. Tvrdí to americké úřady s tím, že se jednotlivé firmy – uzlíky této sítě – nacházejí v mnoha muslimských zemích včetně Turecka či Saúdské Arábie.
Spojené státy, které se snaží tento systém rozbít, už loni proti řadě identifikovaných firem vyhlásily sankce. Právě skrze Hamásem zřízené či využívané společnosti putují finance i od některých charitativních organizací, které ani nemusí vědět, kde jejich peníze končí. Často tudy ale proudí i prostředky od spřátelených států. K největším a navíc veřejným sponzorům palestinských teroristů patří teokraticko-republikánský Írán, kde má poslední slovo nejvyšší náboženský vůdce Alí Chameneí. Ten rozhoduje i o zahraniční politice země, přičemž Izrael označil za „rakovinový nádor“, který je třeba z regionu odstranit.
Podle americké administrativy poskytuje Teherán palestinským skupinám – včetně Hamásu – ročně sumu ve výši zhruba 100 milionů dolarů. Finance jim posílá skrze fiktivní a spolupracující firmy, respektive prostředníky. Z této podpory svůj díl kromě dominantního Hamásu dostane také Islámský džihád a zřejmě i Lidová fronta pro osvobození Palestiny-Hlavní velení (PFLP-GC), tedy pozapomenutá, původně také marxistická a vždy nacionalistická skupina, která má méně než tisícovku členů.
Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v izraelské bezpečnostní komunitě ovšem dodává, že Írán v minulém roce výrazně zvýšil příspěvky vojenskému křídlu Hamásu, a to až na 350 milionů ročně. Prostředky Hamás dostává také z Kataru, i když zřejmě jen nepřímo. Pásmu Gazy tato ropou a plynem bohatá monarchie poskytla prý až stovky milionů dolarů. S odvoláním na své zdroje v Zálivu to tvrdí agentura Reuters, podle které Katar v Gaze podporuje chudé rodiny i státní zaměstnance a financuje také dodávky proudu.
Leckoho může překvapit způsob, jakým peníze do Pásma proudily. Prostředky byly nejprve elektronicky převedeny do židovského státu, kde je s vědomím izraelských úřadů převzali v hotovosti lidé z OSN, kteří je prý proti podpisu předali potřebným v chudém palestinském pásu. V posledních letech pak Katar nakupoval rovněž izraelské palivo pro jedinou elektrárnu v Gaze. Fakticky tak ale hnutí Hamás usnadnil vládu nad Pásmem, kde žije na rozloze tří čtvrtin Prahy zřejmě až 2,4 milionu obyvatel. Extremisté tak mohli díky pomoci ze Zálivu investovat dary příznivců, vybrané daně i jinak získané finance do propagandy, zbraní a výcviku zabijáckých komand.
Je otázkou, zda Katar neposkytl jistou sumu přímo Hamásu. Tato nevelká, zato movitá monarchie se v každém případě snaží hrát v regionu i celém světě roli významného diplomatického zprostředkovatele. Kromě toho, že hostí americkou základnu, tu má kancelář třeba bigotní hnutí Tálibán, které nyní opět i díky katarským vyjednavačům vládne Afghánistánu. Sídlí zde rovněž Ismáíl Haníja, jeden z předáků Hamásu, který ze svého pohodlného příbytku v Dauhá spokojeně sledoval nedávné vraždění izraelských civilistů.
Mimochodem, jeho nejstarší syn byl v minulé dekádě zadržen na egyptské hranici s Gazou kvůli pašování hotovosti. Podle izraelského webu Ynetnews chtěl do Pásma přepravit několik milionů dolarů. V tomto případě šlo velmi pravděpodobně o peníze Haníjovy rodiny, která nechvalně proslula korupcí a hromaděním majetku. Lze ale předpokládat, že podobným způsobem do Pásma směřují i jiné pašované obnosy, třeba ty, které pak slouží k výcviku hamásistů.
Autor tohoto textu navštívil Pásmo Gazy v roce 2009. Tehdy už mu vládl Hamás. Když dorazil k hranici s Egyptem, nahlédl do jednoho z pašeráckých tunelů, jehož komerční provozovatel si postěžoval, že musí odvádět v nedalekém městě Rafáh daň z dopravovaného zboží. S podnikatelskou přímostí naznačoval, že vybrané peníze jdou spíše do kapes Hamásu než na úklid ulic či budování infrastruktury.
Nutno dodat, že obyvatelé Pásma už tehdy trpěli blokádou z izraelské i egyptské strany, přičemž právě takovými malými tunely bylo do Gazy možné dopravit luxusnější zboží – svatební šaty, prstýnky nebo prostě jen kávu a čokoládu. Zatímco Egypt tuto praxi mlčky toleroval, teroristé od obyvatel chudého pásu neváhali vybírat peníze. Málokdo pochybuje o tom, kde skončily.
