Izrael chce v odvetě za teroristické útoky zcela rozložit hnutí Hamás, což je bez velké pozemní operace v Pásmu Gazy a dočasné kontroly nad ním nemožné. Židovský stát tvrdí, že připravil koordinovaný útok ze souše, ze vzduchu i z moře. Do bojů se zřejmě zapojí desítky tisíc vojáků. Palestinské hnutí je sice v silné početní nevýhodě, bude ale těžit ze známého a hustě osídleného terénu a sítě podzemních tunelů. Riziky pro Izrael jsou nejen velké ztráty, ale také opětovné ochlazení vztahů s arabskými zeměmi a eskalace napětí v regionu.
O nutnosti velké pozemní invaze do Gazy se hovoří prakticky nepřetržitě od krvavého útoku minulou sobotu, při kterém Hamás v Izraeli zavraždil přinejmenším 1400 lidí, především civilistů. Izrael následně povolal 300 tisíc rezervistů, kteří doplnili 170 tisíc vojáků v aktivní službě. Teoreticky tak má nad vládci Gazy velkou převahu, podle odhadů může palestinské hnutí spoléhat na třicet tisíc bojovníků. Izraelská armáda však musí počítat s tím, že bude nucená patrně týdny operovat v podmínkách, kde naplno nevyužije svou vyspělou techniku a boje způsobí velké ztráty na obou stranách.
Hamás tvrdí, že má až 500 kilometrů podzemních chodeb
„Budou se je snažit zatáhnout do městské pouliční bitvy,“ řekl magazínu Foreign Policy na adresu Hamásu generál americké námořní pěchoty ve výslužbě s bohatými zkušenostmi z Blízkého východu Frank McKenzie. „Mohou použít svou síť tunelů, aby útočili všemi směry a pro Izrael bylo velmi obtížné efektivně využít technologickou výhodu,“ dodal.
Hamás podle něj bude usilovat o boj co nejvíce nablízko tak, aby vlastně nebylo zřetelné, kde končí izraelské síly a kde začínají ty palestinské. Patrně bude chtít vlákat Izraelce do pastí, kde na ně palestinské hnutí nasadí miny, protitankové střely a drony.
„Navzdory postupujícím technologickým protiopatřením zůstává tunelování pro jednu stranu velmi účinným způsobem, jak podkopat nadvládu té druhé nad povrchem,“ vysvětlil Bloombergu vojenský expert z Rand Corporation Scott Savitz. Protistrana podle něj nikdy nemůže vědět, kde se tunely nacházejí. Hamás v minulosti tvrdil, že vybudoval až 500 kilometrů podzemních chodeb.
„Městské prostředí a tunely, které si Hamás zbudoval, určitě potlačují výhody plynoucí například z lepších pozorovacích systémů. Stejně tak město redukuje výhody plynoucí z vyšší palebné síly Izraele,“ míní Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „To ale neznamená, že by se poměry sil zcela vyrovnaly,“ podotýká.
Velkou komplikací pro vojáky je nutnost počítat s přítomností civilistů. V hustě zalidněné Gaze žije na 2,3 milionu lidí a není jasné, kolik jich zůstane přímo v místech bojů. „Počet obětí nebude záviset pouze na přístupu Izraele. Klíčovou roli bude hrát Hamás. Pokud aktivně využije civilisty jako živé štíty, počet civilních obětí pochopitelně vzroste,“ zdůraznil Kofroň s tím, že Hamás například odpaluje rakety proti Izraeli z civilní zástavby.
Radikální hnutí obyvatele pásma odrazovalo od evakuace
Izraelská armáda vyzvala zhruba milion civilistů na severu pásma včetně města Gaza k evakuaci na jih. Vojáci ujišťují, že se budou snažit co nejméně ublížit pokojnému obyvatelstvu a evakuovaní se budou moci po bojích vrátit domů.
Hnutí naopak obyvatelstvo od přesunů odrazovalo a podle židovského státu se dokonce v evakuaci pokoušelo aktivně bránit. Výzvu k ní kritizovala i OSN a Světová zdravotnická organizace (WHO). Tak rozsáhlou evakuaci podle nich není možné provést bez vážných humanitárních následků, zvlášť skeptické byly organizace k možnosti přesunu pacientů nemocnic.
Hamás navíc drží v Gaze přinejmenším 126 rukojmích, které odvlekl z izraelského území. Je potřeba počítat s tím, že se je nebude zdráhat při operaci využít ke svým cílům. Už také oznámil, že třináct rukojmích včetně cizinců bylo zabito během izraelských vzdušných útoků. Izraelské zdroje však tvrdí, že lže. Židovský stát uvedl, že dokud zajatci nebudou propuštěni, neobnoví do Gazy dodávky elektřiny, vody ani paliv. Odborníci míní, že by Izrael měl co nejvíce naléhat na země jako Egypt, Turecko a Katar, aby Palestince přiměly rukojmí pustit na svobodu.
Operace v Gaze bude zároveň testem vztahů Izraele se zeměmi v regionu. Od roku 2020 se sbližuje s arabskými státy, na základě takzvaných Abrahamovských dohod navázal diplomatické vztahy se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem. Letos se psalo o očekávané normalizaci poměrů se Saúdskou Arábií. Pro ni však vždy byla palestinská otázka velmi citlivá a musí v tomto směru postupovat opatrně kvůli veřejnému mínění. V průzkumech jsou opakovaně zhruba dvě třetiny obyvatel země kvůli Palestině proti normalizaci vtahů a pro vládu království je velkým mementem arabské jaro z roku 2011.
Rijád ví, že je normalizace vztahů s Izraelem u veřejnosti nepopulární
V nynější atmosféře, kdy hrozí, že v Gaze zemře řada palestinských civilistů, tak Rijád rozhovory s Izraelem pozastavil. A je velkou otázkou, zda a kdy se k nim vrátí. Záviset to zřejmě bude právě na tom, jak moc krvavá operace v Gaze bude a zda se konflikt rozšíří. Hamás je od počátku podezírán z toho, že chtěl brutálním útokem rozhlodat izraelsko-saúdskoarabské námluvy. „Myslím si, že konečným cílem Hamásu je zajistit, že nedojde k návratu do předešlého stavu,“ domnívá se podle CNN Chalíd Elgindy z Middle East Institute.
Na oteplování vztahů Izraele s arabskými zeměmi hledí s velkou nevolí Írán, který se bojí, že tak přijde o část vlivu v regionu. Je tak podezřelý z toho, že se na přípravě útoku Hamásu přímo podílel. Nyní bude klíčové, jak zareaguje na invazi a jaké instrukce dá libanonskému Hizballáhu, který se rovněž těší jeho velké podpoře. „Pokud nebudou válečné zločiny a genocida ze strany izraelského apartheidu okamžitě zastaveny, může se situace vymknout kontrole a mít dalekosáhlé následky,“ varovalo na sociální síti X íránské zastoupení při OSN.
„Hamás je jen slabým podřízeným Hizballáhu, který má mnohem impozantnější bojovou sílu a je široce uznáván jako nejmocnější nestátní armáda na světě,“ řekl CNBC Firas Maksad z Middle East Institute. „Byla by to změna hry nejen pro Izrael, ale také pro celý region,“ varoval. Hizballáh v posledních dnech už několikrát Izrael ostřeloval, na což stejně odpověděl Izrael.
Blízký východ je důležitým zdrojem ropy i LNG
Případné otevření druhé fronty by se přitom neomezilo pouze na izraelské a libanonské území. Židovský stát už o víkendu provedl útok na Sýrii s tím, že odtamtud byly vypáleny rakety na izraelské území. Přes Sýrii navíc procházejí dodávky z Íránu k Hizballáhu, tamní přístavy kupříkladu slouží k zásobování šíitského hnutí perskou ropou. Stejně tak lze očekávat i izraelské údery na samotné íránské území patrně z Ázerbájdžánu.
Jakýkoli růst napětí v ropném regionu se s vysokou pravděpodobností projeví dalším růstem cen ropy, která už v reakci na útok Hamásu poskočila o několik dolarů výše. Vyloučit se nedá ani narušení dodávek v případě blokády Hormuzského průlivu či útoku na saúdskou ropnou infrastrukturu. V době, kdy je Evropa závislá na přísunu LNG, je pro ni konflikt riskantní i z hlediska zásobování touto surovinou. Nejde přitom jen o plyn z Izraele a Egypta.
V krajním případě by mohl export stopnout významný vývozce LNG Katar. Země však na tomto poli dlouhodobě soupeří s USA a takovýto krok by zničil jeho dodavatelskou pověst. Obchod s Katarem, rovněž podezřelým z podpory Hamásu, každopádně na Západě čelí vzrůstající kritice. Proti plánu na zvýšení nákupů z Dauhá se vyslovili například někteří členové německé vlády. „Budoucí energetická partnerství by se měla uzavírat pouze s partnery, kteří uznávají právo Izraele na existenci a nebojují proti němu,“ řekl podle webu Politico Michael Kruse, představitel svobodných demokratů (FDP).
