Probíhající konflikt mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás bude mít podle expertů tvrdší dopady na tamní hospodářství než nedávná covidová pandemie nebo poslední rozsáhlejší válka Izraele s libanonským Hizballáhem z roku 2006. „Ekonomika takřka určitě spadne do recese,“ myslí si uznávaný izraelský ekonom Joseph Zeira. Analytik Guy Beit-Or z investiční společnosti Psagot Investment House odhaduje, že izraelský HDP klesne v letošním čtvrtém kvartále oproti předchozím třem měsícům až o tři procenta.
Nečekaný útok palestinských teroristů na Izrael ze 7. října a následné odvetné bombardování Pásma Gazy paralyzovalo velkou část firem v zemi. Ulice měst zejí prázdnotou. Lidé se nechodí bavit ani nakupovat. Školy přešly na dálkovou výuku. Řada obyvatel na severu a jihu židovského státu musela být kvůli eskalaci bojů evakuována. Krize dolehla také na statisíce Palestinců, kteří před válkou pracovali na izraelském území.
„Izraelská ekonomika je sice v mnoha ohledech připravená na válečné podmínky, ale i tak ji současná situace může vážně oslabit. Vezměme v potaz jen kolem tří set tisíc mobilizovaných rezervistů, kteří by jinak chodili do práce. Kromě toho není jasné, na jak dlouho budou mobilizováni,“ uvádí odborník na Blízký východ Marek Čejka, který oblast pravidelně navštěvuje již 25 let. „Palestinská a izraelská ekonomika jsou velmi propojené a podobné situace mají neblahý dopad na obě strany. Také turisté, kteří tvoří důležitý zdroj příjmů, se nyní do Izraele zrovna nepohrnou,“ dodává Čejka.
Další rána pro turismus
Právě v cestovním ruchu jsou následky konfliktu asi nejviditelnější. Prakticky všechny evropské a severoamerické aerolinky zrušily lety do země, navíc v době, kdy v Izraeli začíná hlavní turistická sezona a sektor se konečně začínal po třech hubených letech zotavovat z koronakrize. „Někteří zahraniční návštěvníci ruší zájezdy až na dva roky dopředu, protože se obávají, že chystaná pozemní operace v Pásmu Gazy přeroste v dlouhodobý konflikt,“ tvrdí předsedkyně Izraelské asociace turistických průvodců Ganit Pelegová.
Velké problémy mají hlavně menší podniky. „Nejsem si jistý, co bude dál. Možná to bude poslední kapka, která položí mou společnost,“ stěžuje si v rozhovoru s britským deníkem Financial Times Jeremy Welfeld, který v Izraeli provozuje pivovar a síť restaurací. Od chvíle, kdy vypukla válka, nevyrobil jeho závod ani kapku piva a z jeho čtrnácti gastronomických zařízení jsou v provozu pouze dvě.
Izraelský ministr financí Becal'el Smotrič sice minulý týden oznámil, že vláda finančně podpoří strádající firmy a občany, kteří kvůli válce nemohou pracovat, tím se však výrazně zvýší deficit státního rozpočtu z původně plánovaných 1,1 procenta na 3,5 procenta HDP.
Investoři se obávají dlouhého konfliktu
Vedle pohostinství ovládla nejistota i finanční trhy. Izraelská měna šekel oslabila od začátku války vůči dolaru o více než pět procent. Akciová burza v Tel Avivu za poslední měsíc odepsala přes dvanáct procent. Investoři tak reagují na projevy izraelských politiků, podle nichž nelze počítat s brzkým zastavením bojů. „Izrael čeká dlouhá a těžká válka,“ řekl bezprostředně po útocích Hamásu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Bývalý ministr obrany a člen Netanjahuova krizového kabinetu Binjamin Ganc rovněž připustil, že připravovaná invaze do Pásma Gazy nejspíš potrvá několik měsíců.
Podle expertů může dlouhodobější konflikt vyvolat také odliv zahraničních investic z Izraele. „Málokdo chce investovat v rizikovém a válkou ohroženém regionu. Současný konflikt navíc navazuje na více než půlroční období protivládních občanských protestů v Izraeli, kterých se mimo jiných účastnily špičky tamní vědy, výzkumu a byznysu. Ti všichni se obávali toho, jaké neblahé důsledky bude mít Netanjahuova politika na izraelskou ekonomiku,“ připomíná Čejka.
Utíkat z trhu se nevyplatí
Optimističtěji se na budoucí vývoj dívá výkonný ředitel Česko-izraelské smíšené obchodní komory Ondřej Bočkay. „Izrael se za svou historii naučil fungovat jako stát i ve válečných podmínkách. Jistě, nyní jsou obchody a investice v útlumu, ale do konce roku se Izraelci novým podmínkám přizpůsobí,“ míní Bočkay. Pokud by se české nebo evropské firmy z tamního trhu stáhly, bude to podle něj k jejich škodě. „Na uvolněné místo totiž čekají ty asijské,“ upozorňuje Bočkay.
„Izrael prošel v uplynulých letech mnoha konflikty a pokaždé se z nich dokázal rychle ekonomicky vzpamatovat,“ souhlasí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. „Výhodou Izraele je, že je to technologicky vyspělá země. Obyvatelům nedělá problém ze dne na den přejít na práci z domova, což se ukázalo například za covidu,“ podotýká Kalhousová. Na druhé straně přiznává, že současná situace je pro Izraelce nepochybně traumatičtější než pandemie a záleží zejména na tom, kdy válka skončí a zda se do ní zapojí další aktéři.
