Malebné a tuze malinké letiště ve slovenských Košicích nepatří běžně mezi nejpopulárnější destinace v Evropě. Přilétá sem kolem pěti pravidelných spojů denně a žádný z nich z Bruselu. To způsobilo nemalé potíže organizátorům říjnového zasedání Strategie EU pro dunajský region, kteří se do druhého největšího slovenského města snažili dostat stovky lidí. Po honosnějších zasedáních ve Vídni, Budapešti nebo v Bukurešti v minulých letech ale nebyl výběr Košic náhodný. Nacházejí se totiž jen sto kilometrů od ukrajinských hranic.
Zasedání málo známé regionální iniciativy by běžně pozornost veřejnosti neupoutalo, kdyby se letošní fórum nemělo původně konat právě na Ukrajině. Ta letos uskupení čtrnácti unijních a neunijních zemí podél povodí Dunaje, kam spadá i Česká republika, předsedá. Pořadatelé přesunuli akci na Slovensko, když bylo jasné, že se tamní válka zdaleka nechýlí ke konci. Pro Ukrajince šlo přesto o nebývalou šanci, jak promluvit do evropské politiky.
Historie se opakuje
Makroregionální strategie jako ta dunajská má pomoci řešit problémy sahající přes hranice jednoho státu. Jednoduše řečeno, aby třeba jeden stát nechránil dunajské jesetery a druhý je po proudu nelovil. Podobné strategie mají i státy kolem Baltského moře, Jaderského moře a alpské země. Společné projekty jsou financovány jak z unijních peněz, tak z národních zdrojů.
O rybách, odpadcích nebo o čističkách ale byla v bývalých košických kasárnách tentokrát řeč jen okrajově. „Dunaj je klíčový v zajištění potravinové bezpečnosti na celém světě,“ upozornila na dopady ruské invaze ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Spolupráce podunajských zemí přesahuje říční koryto, což ostatně dokazuje její historie. Strategie vznikla před jedenácti lety mimo jiné v reakci na energetickou krizi v roce 2009, kdy kvůli sporu mezi Ruskem a Ukrajinou přestal do Evropy proudit plyn. Sílící hlasy po utužení spolupráce zemí ve východní Evropě nakonec daly vzniknout podunajskému společenství, které reprezentuje více než sto milionů obyvatel.
Členové Strategie EU pro dunajský region Německo, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko. |
Debatě o energetické bezpečnosti se nevyhne v poslední době žádná konference či debata, nehledě na to, kolik s tím toho mohou přítomní opravdu udělat. Ukrajinci využili prostoru v Košicích a požádali evropské partnery o pomoc s obnovením ochromené elektrické přenosové soustavy v zemi, na kterou Moskva cíleně útočí. „Může jít o vaše stará zařízení, vyřazené součástky, všechno nám to velice pomůže,“ řekl náměstek ukrajinského energetického ministra Yaroslav Demčenkov. Bez dodávek elektřiny se kvůli ruským útokům ocitlo minulý týden na 1,5 milionu obyvatel země.
Kromě zajištění potravinové a energetické bezpečnosti se ministři podunajských zemí shodli také na potřebě investic do vzájemné infrastruktury.
Košice jako přestupní stanice
Ukrajinci si spolu se slovenskými pořadateli vybrali Košice jako symbol evropské solidarity. Východoslovenské město po ruské invazi na Ukrajinu na konci února hostilo tisíce ukrajinských uprchlíků, kteří překračovali hranice u nedalekého ukrajinského města Užhorod. Košický primátor Jaroslav Polaček několik týdnů po vypuknutí války dokonce varoval, že město čelí humanitární katastrofě a nápor nemusí zvládnout.
Kdo má jaderné zbraně a kde jsou rozmístěné? Je čeho se bát?
Po osmi měsících je situace více než klidná, v Košicích zůstává málokdo. „Pro mnohé uprchlíky jsme stále příliš blízko hranic,“ míní Beáta Lopušniaková z košického magistrátu, podle které většina z nich míří dále na západ. Na košických školách zůstává kolem čtyř set ukrajinských dětí, celkový počet uprchlíků ve městě lze podle Lopušniakové jen odhadovat.
Cesta do Evropské unie
Regionální společenství jako to dunajské má pro Ukrajinu ještě jeden význam. Země s kandidátským statusem dobře vědí, že cesta do Evropské unie je velice dlouhá a nemusí nikdy zdárně skončit. „Strategie Evropské unie pro dunajský region může kandidátským zemím jako Ukrajině, Moldavsku a zemím západního Balkánu pomoci ve sblížení s Evropskou unií,“ řekla na fóru eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová. Nedávný summit na Pražském hradě pod záštitou českého předsednictví ostatně naznačil cestu, kterou se bude zřejmě ubírat evropská politika. Sedmadvacítka bude muset nejen ve světle energetické krize více jednat s neunijními partnery na řešení celoevropských problémů. A toho chtějí Ukrajinci využít.
