Klub společné měny oživil myšlenku společných bondů | E15.cz

Klub společné měny oživil myšlenku společných bondů

Hledá se záchrana eura.
Hledá se záchrana eura.
• 
ZDROJ: Foto profimedia.cz, kolaz E15

Igor Záruba

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V Evropě začal další týden, který se ponese ve znamení úsilí o vyřešení dluhové krize – pozorovatelé mluví o „týdnu eurobondů,“ to znamená společných dluhopisů eurozóny, jež by zajistily přísun peněz pro zadlužené periferní ekonomiky. Více má napovědět dnešek, kdy se v Paříži scházejí k „xtému“ krizovému zasedání francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová.

Euroobligace, tvrdí část šéfů vlád a ekonomů, jsou zřejmě posledním východiskem z nouze. Přicházejí (znovu) ke slovu po úvahách o navýšení kapacity současného a budoucího spásného štítu stejně jako po přijetí druhého balíku pro Řecko. Problém je v tom, že trhy na sebevětší virtuální čísla neslyší a dožadují se jasné odpovědi, zda se ochromené země dokážou někdy postavit na nohy.

Itálie, která se dostala do nežádoucí pozornosti trhů a musela přijít s dalším úsporným plánem, kope jasně za zamýšlené bondy. „Nikdy bychom se nebyli ocitli tam, kde jsme teď, kdybychom bývali měli (k dispozici) společné dluhopisy,“ tvrdí ministr financí Giulio Tremonti.

Paříž, píše DPA, se pomalu, ale jistě, začíná přiklánět k témuž receptu. A mohla by k němu tlačit i Berlín. Otázka zní, na jak otevřené uši apel narazí. „Neexistuje zespolečenštění dluhů a neomezená podpora,“ prohlašuje federální ministr financí Wolfgang Schäuble. Záda mu kryjí koaliční partneři.

Důvodem je vystupňování zátěže pro daňové poplatníky. Eurounijní dluhopisy, o nichž se už diskutovalo letos na jaře, by sice rozložily dluhové břemeno v euroklubu, protože úroky by byly všude stejné, ovšem pro bonitní státy, jako je Spolková republika, by se sazba zvedla. To by vedlo k prodražení vlastních půjček. „Ze současné úrovně by šlo o skok o 2,3 procentního bodu. To by při hrubém zadlužení 2,1 bilionu eur odpovídalo ročním dodatečným nákladům ve výši 47 miliard eur,“ spočítal Kai Carstensen z institutu Ifo pro Welt am Sonntag.

Z politicko-ekonomického pohledu představují pak eurobondy krok ke transferové unii, již zná Německo jako vnitrostátní vyrovnávání mezi svými spolkovými zeměmi. Podobný model ve struktuře EU Berlín koalice striktně odmítá, přestože toky od silnějších k slabším fungují léta. Jen se jim neříká transferová unie. Podobně to viděly ještě donedávna Francie a Nizozemsko. Ovšem politici míní a krize mění. Třeba Paříž má dobrý důvod, proč postoj přehodnotit – jsou jím spekulace, že by, jako Spojené státy, mohla přijít o nejvyšší známku AAA. A otočit by prý mohl i Berlín.

K vyslovení souhlasu ostatně nabádá známý finančník George Soros. „Bondy budou pro Němce přijatelné, když budou založeny na jasných základech, které si určí oni sami,“ říká. A současně vyslovuje, co si mnozí myslí už dávno: „Bankrotáři budou muset z euroklubu pryč. EU a euro to přežije.“

Eurobondy jsou půjčky, které by mohly společně vydávat státy eurozóny. Za splacení pohledávek budou ručit všechny země. Plusem jsou totožné úroky, díky nimž přijdou zadlužené státy výhodněji k penězům. Naopak bohatším státům úrokové sazby stoupnou.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.