Španělsko má naději, že se vyhne třetím parlamentním volbám během jediného roku. Neústupný Pedro Sánchez odešel z čela socialistické strany. Partaj by tak mohla umožnit vznik menšinového kabinetu vedeného lidovci. Politická krize v zemi trvá už více než devět měsíců. Lidová strana (PP) sice vyhrála dvoje volby, ale nedaří se jí zajistit si v parlamentu většinu.
Její šéf, úřadující premiér Mariano Rajoy, se v létě dohodl se středovou stranou Ciudadanos (Občané). Na přelomu srpna a září ale nezískal v zákonodárném sboru důvěru, když socialisté jeho kabinet odmítli tolerovat. V levicové partaji už tehdy zaznívaly kritické poznámky na adresu nekompromisního Sáncheze kvůli tomu, že hodlá připustit další hlasování o složení parlamentu.
Spor se prohloubil po dvojích regionálních volbách, pro socialisty neúspěšných, a vyvrcholil v sobotu, kdy se vedení strany sešlo k mimořádně bouřlivé desetihodinové debatě. V hlasování se většina federálního výboru vyslovila proti plánům lídra a Sánchez posléze rezignoval. Komentátoři míní, že se tak otevřel prostor pro dohodu s lidovci. „Považuji v tuto chvíli za pravděpodobnější, že Španělsko nebude potřebovat třetí volby,“ uvedl podle Reuters Vincenzo Scarpetta z think tanku Open Europe.
Podotkl, že pro rozhádané socialisty by bylo za současné situace těžké vést kampaň. „Vzhledem k tomu, že Španělé mají tendenci trestat rozštěpené strany, jít do třetích voleb by se rovnalo stisku sebedestrukčního tlačítka,“ citoval The Wall Street Journal podobný názor analytika poradenské společnosti Teneo Intelligence Antonia Barrosa. Už se také spekuluje o tom, co by mohli socialisté od lidovců výměnou za podporu žádat.
Podle expertů je nepravděpodobné, že by se jim podařilo prosadit odchod Rajoye ve prospěch přijatelnějšího konzervativního kandidáta. Země má na vznik vlády čas do konce října. Centrální banka uplynulý týden varovala, že politická krize oddaluje reformy a může mít negativní ekonomické dopady. Zároveň však revidovala prognózu letošního hospodářského růstu z 2,8 procenta na 3,2.
