Súdán v posledních dnech ochromily tvrdé střety mezi dvěma generály, kteří oba usilují o ovládnutí této africké země. Ačkoli se znesvářené strany dohodly na uzavření třídenního příměří, které platí od úterý, boje mají ke svému konci zjevně daleko a hrozí, že přerostou v regulérní občanskou válku. Proč vlastně súdánský konflikt vypukl? A jaké může mít dopady na sousední státy a světovou ekonomiku?
Jaká je současná situace?
Násilné střety v Súdánu trvají už přes týden. Zahraniční vlády se v tuto chvíli snaží využít dočasného klidu zbraní k evakuaci svých lidí. Od začátku konfliktu se již podařilo ze země odvézt více než tisícovku z 1700 občanů Evropské unie, včetně dvou Čechů.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken a generální tajemník OSN António Guterres se zároveň pokoušejí s oběma stranami vyjednávat o dlouhodobějším příměří. To současné je podle světových agentur patrně dodržováno, ačkoli i v úterý ráno se objevovaly zprávy o sporadické střelbě v okolí hlavního města Chartúmu.
V Súdánu nadále zůstávají minimálně tři čeští občané. „Intenzivně pracujeme na tom, abychom je dostali do bezpečí,“ uvedl na Twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Humanitární situace je především v pětimilionové metropoli Chartúmu katastrofální.
Dosavadní boje si vyžádaly přes 450 mrtvých a nižší tisíce zraněných. Mnoho lidí má kvůli střelbě a explozím omezený přístup k potravinám a pitné vodě. Většina nemocnic se potýká s výpadky elektřiny či nedostatkem lékařů. Jedna z bojujících stran se podle zástupce Světové zdravotnické organizace Níma Saída Abida zmocnila laboratoře s nebezpečnými materiály, což představuje „velké biologické riziko“.
Co boje rozpoutalo?
Na jedné straně konfliktu stojí velitel súdánské armády a de facto prezident země Abdal Fattáh Burhán. Na druhé šéf tamních polovojenských jednotek Rapid Support Forces (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo, známější pod přezdívkou Hemeti.
Burhán a Hemeti byli původně spojenci, kteří v roce 2019 pomohli svrhnout krutý diktátorský režim tehdejšího súdánského prezidenta Umara Bašíra. Moc měla následně přejít do rukou civilního a demokraticky zvoleného kabinetu. To se však nestalo, protože generálové roku 2021 zorganizovali v zemi vojenský převrat a sami se ujali vlády.
Jejich spolupráce však neměla dlouhého trvání a postupně přerostla v otevřenou rivalitu, která vyvrcholila ve chvíli, kdy se Burhán pokusil začlenit jednotky RSF do armády. Nejedná se tedy o střet dvou politických či náboženských ideologií, ale čistě o mocenský souboj dvou mužů.
Jak se bude konflikt dále vyvíjet, je aktuálně nejasné. Návrat k civilní vládě se však zdá silně nepravděpodobný, protože ani jeden ze znepřátelených vojenských velitelů zatím nedal najevo, že by byl ochoten činit nějaké ústupky.
Evakuace cizinců ze Súdánu:
Proč je konflikt nebezpečný pro okolní země?
Súdán je jedním z největších afrických států a má více obyvatel než Ukrajina. Už nyní zde boje vyvolaly masivní migrační vlnu, která bude v příštích dnech velmi pravděpodobně sílit. Jen do Jižního Súdánu za posledních několik dní uteklo zhruba deset tisíc osob.
Všichni sousedé Súdánu – Egypt, Libye, Čad, Středoafrická republika, Etiopie, Eritrea a Jižní Súdán – sami v posledních letech prošli krvavými občanskými válkami nebo se alespoň potýkali s nestabilní politickou situací. Přesuny uprchlíků a ozbrojených skupin tak mohou vyvolat násilnosti a ekonomické problémy i na jejich území nebo sousedy rovnou zatáhnout do konfliktu. Například etiopská vláda má se Súdánem dlouholeté spory o vytyčení vzájemných hranic.
Řada súdánských žoldáků se účastnila občanských válek v Libyi nebo Jižním Súdánu a jejich přítomnost může tyto státy destabilizovat. Čad již v minulosti trpěl regionálním konfliktem v západosúdánském Dárfúru, odkud na jeho území uprchlo asi 200 tisíc Súdánců a zejména v pohraničních oblastech docházelo k útokům polovojenských jednotek na čadské venkovské obyvatele.
Přes Súdán proudí řeka Nil do Egypta, který je na tomto vodním zdroji životně závislý, a také ropa z Jižního Súdánu, jenž z jejího prodeje financuje přes devadesát procent svého státního rozpočtu. Zástupci Světového potravinového programu rovněž varují, že pokud v Súdánu vypukne občanská válka, milionům lidí v regionu hrozí hladomory.
Jaké jsou zájmy světových velmocí?
Súdán je důležitý především pro Rusko, které chce už několik let postavit v přístavu Port Súdán na pobřeží Rudého moře svou vojenskou základnu. Podle amerického deníku New York Times v zemi působí také ruská žoldnéřská skupina wagnerovci. Její vůdce Jevgenij Prigožin je v Súdánu údajně zapletený do nelegálních obchodů se zlatem. Sám Prigožin, jehož bojovníci se aktivně účastní probíhající války na Ukrajině, to popírá.
V zemi si dlouhodobě buduje obchodní vazby také Čína. V minulém roce v Súdánu působilo přes 130 čínských firem. Mezi další významné zahraniční investory v africké zemi patří například Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty. Státy Perského zálivu v Súdánu zafinancovaly řadu strategických projektů od přístavů přes leteckou dopravu až po zemědělství.
Po pádu Bašírova režimu před čtyřmi lety se výrazně zlepšily i vztahy Súdánu se Západem. Spojené státy ho v roce 2020 po 27 letech vyškrtly ze seznamu zemí sponzorujících mezinárodní terorismus. Západu se však nepodařilo včas nastartovat demokratizaci afrického státu.
USA, Evropská unie a Čína dosud oficiálně nepodpořily ani jednu z bojujících stran, pouze je vyzývají k zastavení násilí. Ruská Wagnerova skupina podle americké stanice CNN pomáhá Hemetimu, a dokonce jeho jednotkám dodala zbraně a další vojenský materiál.