Obří vodní díla ve světě budí vášně | E15.cz

Ve světě se rodí obří vodní díla. Vyvolávají obavy z dopadů na státní rozpočty i přeshraniční spory

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Na světe v současnosti vzniká nebo je v plánu několik velkých vodních projektů, které vesměs vzbuzují kontroverze. Čína chce bojovat se změnami klimatu sázkou na hydroelektrárny, jenže ani ty nejsou bez ekologického rizika. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tlačí vpřed sporný projekt Istanbulského kanálu a v Africe budí velké vášně přehrada na životadárném Nilu.

V Číně se spouští druhá největší vodní elektrárna

Přehrada Paj-che-tchan na řece Jang-c’-ťiang v ČíněAutor: Profimedia

Tento týden zahájily výrobu první dvě turbíny hydroelektrárny Paj-che-tchan na řece Jang-c’-ťiang v Číně. Půjde o druhého největšího producenta elektřiny z vody na světě po přehradě Tři soutěsky. Provoz bude mít celkem šestnáct turbín a dokončen má být za rok. Vodní dílo leží na hranici mezi jihozápadními provinciemi Jün-nan a S'-čchuan a je součástí kaskády na toku Jang-c'-ťiang.

„Jako hlavní projekt v čínském programu přenosu energie ze západu na východ je Paj-che-tchan největším a technicky nejobtížnějším hydroenergetickým projektem, který se v současnosti ve světě staví,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Dodal, že tento projekt znamená zásadní průlom v čínské výrobě špičkových zařízení.

Budování 289 metrů vysoké přehrady započalo v roce 2017 a je jedním z mnoha projektů hydroelektráren, které země staví nebo má v úmyslu zhotovit. Čína jimi chce nahrazovat uhelné elektrárny a splnit tak cíle na snižování emisí skleníkových plynů. Ekologičtí aktivisté však kritizují příliš mnoho vodních děl na řece Jang-c'-ťiang a jejích přítocích, které podle nich narušují místní ekosystém a přispívají k suchům.

Peking chce obří vodní dílo i v Himálaji

Jarlung Cangpo v TibetuAutor: Profimedia

Představitelé komunistické strany v Tibetu tlačí na centrální čínskou vládu, aby ještě letos zahájila budování kontroverzního gigantického vodního díla na řece Jarlung Cangpo, tedy horním toku Brahmaputry. Mohla by vyrábět třikrát tolik elektrické energie než přehrada Tři soutěsky.

Projekt, který by měl být největší vodní elektrárnou na světě, má však řadu kritiků. „Před čínskou okupací jsme neměli absolutně žádné přehrady. Ne proto, že jsme je nedokázali využít, ale protože si nesmírně vážíme přirozenosti řek,“ řekl Al-Džazíře už dříve šéf environmentálního oddělení Tibetského politického institutu se sídlem v Indii Tempa Gyaltsen Zamlha. „Číňané udělají cokoli, co jim přinese růst a to je velmi frustrující, protože s Tibeťany to nikdo nekonzultuje,“ dodal.

Letos na jaře se v médiích objevily zprávy, že výstavbu v hlubokém údolí ohrožuje tání ledovců a s nimi spojené riziko velkých sesuvů půdy. Dalším problémem je, že přehrada má vyrůst jen kousek od indické hranice, což může působit další napětí v čínsko-indických vztazích.

Spor tří zemí o vodu z Nilu nekončí

Přehrada na Modrém Nilu vyvolává sousedské napětíAutor: Profimedia

Příkladem, jak velké mezinárodní potíže může vodní dílo vyvolat, je etiopská nádrž na Modrém Nilu. Egypt a Súdán už celé roky kritizují Etiopii za to, že obří přehradu staví a v posledních měsících již plní.

Projekt, jehož hráz bude 155 metrů vysoká a téměř dva kilometry dlouhá, má být největší hydroelektrárnou v Africe a levným zdrojem elektrické energie pro chudý stát. Země, které leží dále po proudu Nilu, se však bojí jejích dopadů. Řeka je pro oba státy nesmírně důležitá, zejména Egypt vnímá vodní dílo jako potenciální existenční ohrožení vodního zdroje. Dohody o provozu přehrady se však stále nedaří dosáhnout.

Etiopie doufá, že během letní, na deště vydatné sezóny, se jí podaří pokročit v plnění nádrže. Celkově však proces, který odstartoval loni, potrvá pět až sedm let, než se dostane hladina vody na požadovanou úroveň.

Erdogan tlačí vpřed kritizovaný kanál v Istanbulu

Istanbul, BosporAutor: profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před pár dny podnikl první krok k realizaci svého megalomanského snu, kterým je Istanbulský kanál. Projekt má ulevit Bosporské úžině, přetížené lodní dopravou. Jenže podle kritiků s sebou plánovaná, 45 kilometrů dlouhá spojnice Černého a Marmarského moře, nese značná environmentální rizika.

„Dnes otevíráme novou stránku historie rozvoje Turecka,“ prohlásil prezident minulou sobotu během slavnostního ceremoniálu pokládání základního kamene mostu, který povede přes plánovanou trasu. „Istanbulský kanál vnímáme jako projekt na záchranu budoucnosti Istanbulu,“ dodal.

V Bosporské úžině od počátku tisíciletí výrazně narostla doprava a hrozí tam kolize velkých lodí, což s sebou nese ekologická rizika. Jenže kritici je vidí i u nové vodní trasy. Argumentují ztrátou zemědělské půdy a městské zeleně a vyjadřují obavy ze zvýšení rizika zemětřesení. V neposlední řadě vznášejí i ekonomické námitky. Kanál má stát přinejmenším patnáct miliard dolarů a podle některých názorů si země ve své současné finanční kondici nemůže výstavbu dovolit.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video