Německá ekonomika, která se ve druhém čtvrtletí roku, v hlavním čase uzávěry koronakrize, propadla o 10,1 procenta, zatím nenabrala jasný směr k oživení. Řada firem kvůli nedostatku zakázek zavedla čtyřdenní pracovní týden, obchodníci v centrech měst si stěžují na malý zájem zákazníků, který je existenčně ohrožuje. Počet lidí na takzvaném kurzarbeitu se sice výrazně snížil, což svědčí o tom, že práce znovu je, ale kurzarbeit stále slouží jako hlavní polštář bránící před prudkým růstem nezaměstnanosti ve firmách, které jsou na hraně insolvence.
Počet lidí bez práce vyskočil během koronakrize na 2,91 milionu, důležitou hranici tří milionů lidí bez práce německé hospodářství nepřekročilo právě jen díky kurzarbeitu, který je udržuje v zaměstnaneckém poměru, i když fakticky nepracují.
Během kurzarbeitu, který v boji proti následkům vypnutí ekonomiky v koronakrizi převzala i česká vláda, pobírají zaměstnanci v Německu 60 procent čisté mzdy, zaměstnanci s dětmi pak 67 procent. Sociální a zdravotní pojištění platí za zaměstnance stát.
Spolková agentura práce momentálně eviduje 4,5 milionu lidí, kteří čerpají peníze v rámci systému kurzarbeitu. Vrchol kurzarbeitové koronakrizové sezony byl v Německu v květnu, kdy peníze v rámci tohoto sociálního institutu čerpalo 6,7 milionu lidí.
Pomalé nahazování německé ekonomiky, které podle výzkumného ekonomického ústavu Ifo bude trvat nejméně do poloviny roku 2021, ne-li do začátku roku 2022, možná povede k prodloužení a nastavení současného systému kurzarbeitu.
To je také jeden z důvodů, proč ministr financí Olaf Scholz (SPD) nyní navrhuje, aby se možnost čerpání kurzarbeitu prodloužilo ze dvanácti na čtyřiadvacet měsíců. Ohrožení koronavirem podle Scholze jen tak nezmizí a německá vláda má povinnost pomáhat lidem i v dalších měsících. „Jdeme s vámi krizí po celou tu dobu tak, aby nikdo nezůstal na cestě bez pomoci,“ řekl Scholz trochu pateticky v nejčtenějším německém deníku Bild.
Rozšíření možnosti čerpat výhody kurzarbeitu na dva roky, které navrhuje Scholz, má ale i své politické pozadí. Olaf Scholz je kandidátem sociální demokracie na budoucího německého kancléře a někteří političtí rivalové obviňují ministra z toho, že se snaží využít ekonomickou koronakrizi pro vylepšení své volební pozice. Náklady na prodloužení kurzarbeitu by byly obrovské.
Už dnes si Spolková agentura práce stěžuje, že i příští rok vyčerpá všech 26 miliard eur na sociální výdaje a nebude schopna bez finanční injekce naplnit všechny vládní požadavky. Scholz přesto věří, že svůj návrh u kancléřky Angely Merkelové prosadí. Mimo jiné i proto, že náhlý nárůst nezaměstnanosti uvolněním jejího optického krytí v kurzarbeitu si z politických a sociálních důvodů nikdo nepřeje.
