Koronavirus je testem soudržnosti EU | E15.cz

Vše o netradičních investicích

Vše o netradičních investicích Vstoupit do speciálu

Koronavirus testuje unijní soudržnost, Itálie se cítí zrazená

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Koronavirová pandemie podle všeho v Evropě dosud nedosáhla vrcholu, předvídání jejích důsledků je proto složité. V tuto chvíli se však zdá, že spíše než k sjednocení Evropská unie v těžkých časech míří k většímu rozklížení. Nejde přitom jen o obnovování hraničních bariér. Nejvíce zasažená Itálie je rozčarovaná z nedostatku pomoci, následovat mohou další země.

Počet případů nemoci COVID-19 stoupá napříč Evropou, nejvíce zasaženým státem ale zatím zůstává Itálie. Dosud se tam podařilo vypátrat více než třicet tisíc lidí nakažených koronavirem, počet mrtvých už v úterý překročil 2500. Pandemie je obrovským náporem na zdravotnický systém země, Řím proto žádal EU o pomoc.

„Nyní je načase, aby se EU od konzultací posunula k rychlým, konkrétním a účinným akcím," napsal už před více než týdnem pro server Politico italský vyslanec při EU Maurizio Massari. „Na počátku musíme v rámci EU sladit dodávku nezbytného zdravotnického vybavení a jeho distribuci do zemí a regionů, které ho nejvíce potřebují. Dnes to znamená do Itálie, zítra může nastat potřeba kdekoli jinde," navrhoval.

Jeho žádost ale neměla přesvědčivý ohlas. „Požádali jsme o dodávky zdravotnického materiálu a Evropská komise předala výzvu členským zemím. Ale nezabralo to," postěžoval si Massari před pár dny podle magazínu Foreign Policy.

Italskou ekonomiku drtí epidemie koronaviru, hrozí jí finanční krize

Koronavirus většinu unijních zemí natolik zaskočil, že mají problémy vyřešit situaci doma a nemají kapacity na pomoc jinde. Řada států zavřela hranice a zakázala export nejpotřebnějšího materiálu, jako jsou ochranné pomůcky a dezinfekce. Navíc si vzájemně konkurují na světovém trhu s tímto zbožím. Společný nákup těchto věcí dosud nebyl doladěn a hmotný výsledek rozhodně nepřinese v horizontu dní.

V reakci na kritiku se objevily blíže neupřesněné informace o tom, že Německo pošle do Itálie milion roušek. I kdyby se příslib podařilo realizovat, zemi to stačit nebude a napáchané škody na reputaci evropské solidarity to zřejmě nespraví. Ředitelka Ústavu pro mezinárodní záležitosti v Římě Nathalie Tocciová pro Financial Times poznamenala, že to není prvně, co se Itálie cítí zrazená. „Bylo to tak v případě krize v eurozóně, pak v době migrační krize v letech 2015–2016 a nyní krize kolem koronaviru. Je to pořád ten starý známý příběh a politické důsledky by mohly být obrovské," varovala.

Řím však zcela bez pomoci nezůstal. Přišla z Číny, která do země poslala nejen plicní ventilátory a další vybavení, ale také zdravotní experty. „Přítel v nouzi je opravdový přítel. Uděláme, co můžeme, abychom pomohli ostatním zemím v boji s COVID-19," prohlásil čínský velvyslanec při OSN Čchen Su. Podpora v pravý čas může na oplátku významně pomoci obrazu Pekingu na Západě a prosazování jeho zájmů v EU. Pro evropské země, které ukázaly záda potřebným uvnitř unie, bude daleko těžší kritizovat porušování lidských práv v Číně, jež přispěchala na pomoc.

Na nedostatek vůle pomoci si přitom nestěžují jen členské země, ale také třeba kandidátské Srbsko, které kritizovalo zákaz exportu žádaného zdravotnického materiálu. „Nyní jsme všichni pochopili, že velká mezinárodní solidarita ve skutečnosti neexistuje. Evropská solidarita neexistuje, byla to jen pohádka," řekl novinářům srbský prezident Aleksandar Vučić.

Pandemie ohrožuje postbrexitovou dohodu, Johnson odklad zatím odmítá

Tato slova patrně odrážejí pocity mnohých a umocňují obavy, že koronavirus může znamenat konec Evropské unie tak, jak ji známe, zvláště co se týče volného pohybu osob, zboží a služeb. Rozpačitým krokem bylo v tomto světle i uzavření vnějších hranic společenství ve chvíli, kdy už k izolaci přikročila řada členských států na vlastní pěst.

O to víc bude záležet na tom, jak společenství zvládne následnou likvidaci ekonomických škod, jejichž rozsah zatím nikdo nedokáže předpovědět. Brusel už tento týden uvedl, že vládám uvolní ruce k užití všemožných způsobů podpory zasažených odvětví. Otázkou však je, zda následná hospodářská obnova přinese hlavně protekcionismus, nebo se podaří vytvořit i účinný solidární mechanismus na pomoc nejvíce postižených.

Napětí na řecké hranici
Evropská unie navíc musí v době pandemie řešit vážný problém na řecko-turecké hranici, kde se nadále stovky běženců pokoušejí o prolomení bariér a vstup do Evropy. Na konci února je k tomu de facto vyzval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Sedmadvacítka ke zmírnění náporu na Řecko na místě nasadila agenturu pro ochranu vnějších hranic Frontex. Zatím se však s Ankarou nezvládá dohodnout na revizi dohody z roku 2016 o tom, že Turecko bude migraci do Evropy zadržovat. Pokud krize na hranici potrvá, a mezi uprchlíky se navíc začne šířit koronavirus, bude zřejmě nejen Řecko situaci považovat za další selhání EU.

EU se s Tureckem přetlačuje o uprchlíky. Erdogan je posílá k hranici, aby si vymohl podporu v Sýrii

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!