Koronavirus možná přiměje britského premiéra Borise Johnsona ke kroku, kterému se chtěl vyhnout. Už před pandemií panovaly obavy, že přechodné období, které platí do konce roku, je na vyjednání dohody o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií příliš krátké. Nyní tlak na jeho prodloužení ještě zesílil.
Londýn má do konce června čas na to, aby požádal o prodloužení přechodného období, během kterého musí království respektovat unijní pravidla. Na obou stranách kanálu sílí názory, že by tento krok měl učinit, protože současná situace s nemocí COVID-19 a strach zemí z následné hospodářské krize činí termíny nesplnitelnými.
Začátek vyjednávání na počátku března přitom ukázal, jak rozdílné jsou záměry obou stran. Problémy se rýsují například v otázce sladění hospodářské soutěže či v oblasti rybolovu. Británie ale chce mít do konce pololetí hrubý náčrt dohody a odklad zatím odmítá.
„V rozumném světě by Spojené království požádalo o odklad i bez koronaviru,“ uvedl pro The New York Times John Springford z londýnského think tanku Středisko pro evropskou reformu.
Podobný názor zastává i expert z Bruselu. „Nevím, jak můžete do konce června realisticky zhodnotit průběh obchodních rozhovorů,“ citoval list The Guardian Davida Heniga z Evropského střediska pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE). „To se týká obou stran. Italové jsou prakticky uvěznění. V Bruselu zrušili vše kromě zcela nezbytných setkání,“ dodal s tím, že prodloužení termínu je za současných okolností namístě.
„V tuto chvíli se dokonce zdráhám brexit zmiňovat. Ale britská vláda stále vylučuje prodloužení přechodného období. To je šílené,“ napsal na Twitter také někdejší poradce britské premiérky Theresy Mayové Matthew O’Toole. Zdůraznil, že všichni teď budou mít plno práce s tím, aby se vzpamatovali z ekonomického šoku vyvolaného pandemií.
Problém je i v samotné podobě rozhovorů. Předpokládalo se totiž, že se uskuteční několik kol osobních setkání zahrnujících až dvě stovky lidí. Nyní se řeší alternativní možnosti jednání v podobě videokonferencí. Panují však obavy, že riziko selhání takto náročných a napjatých dohadování touto formou je vyšší než při klasických rozhovorech. Navíc hrozí nebezpečí, že z velkých vyjednávacích týmů část lidí onemocní.
Objevují se přitom názory, že současná situace nakonec může být pro Johnsona užitečná. Málokdo totiž věřil tomu, že zvládne do konce roku pro Británii výhodnou dohodu dojednat. Koronavirus mu přináší možnost záležitost odložit, aniž by přitom ztratil tvář a oblibu mezi důraznými propagátory brexitu.
| Horší přístup k vakcíně? |
| Nejen britská média v posledních dnech zveřejňují obavy expertů, že brexit může mít negativní dopad na přístup Britů k případné vakcíně či lékům proti koronaviru. Spojené království na konci přechodného období opustí Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), která schvaluje vstup léčiv na unijní trh. Už brexitem se přitom vyvázalo z unijního mechanismu nouzového hromadného nákupu léků a vakcín, v rámci kterého členské státy mohou uzavírat kolektivní dohody s farmaceutickými firmami, což urychluje přístup k těmto produktům během krizí. „Evropská agentura pro léčivé přípravky reprezentuje 500 milionů pacientů. To je mnohem lukrativnější trh, který farmaceutické firmy upřednostní,“ uvedl podle serveru Politico odborník na zdravotní politiku z London School of Economics Olivier Wouters. |
