Koronavirus zkomplikoval Polákům cestu k přijetí eura | E15.cz

Koronavirus zkomplikoval Polákům cestu k přijetí eura

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Polsku se kvůli koronakrizi nejméně na několik let uzavřela cesta k přijetí společné evropské měny. Kromě toho, že přechodu na euro není nakloněna vláda Mateusze Morawieckého, republika po loňském hospodářském poklesu nesplňuje ani příslušná ekonomická kritéria. Píše o tom polský deník Rzeczpospolita. Součástí eurozóny se v blízké budoucnosti patrně nestanou ani Česko s Maďarskem.  

„Pokud Evropská komise, která připravenost na euro hodnotí, výrazně nezmění přístup, v nejbližších letech bude verdikt o plnění příslušných kritérií u Polska negativní,“ potvrzuje ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Polské hospodářství přitom v posledních téměř třiceti letech nepřetržitě rostlo a ještě loni na jaře vypadaly prognózy relativně příznivě vzhledem k nízké závislosti země na cestovním ruchu. Tomu ovšem učinila přítrž druhá vlna koronakrize. Spolu s ní se Varšavě vzdaluje i možnost brzkého vstupu do eurozóny.  

Dluh mimo evropská kritéria

Členové Evropské unie musejí na základě Maastrichtských kritérií splňovat před přijetím eura několik ekonomických podmínek. Polsko teď ani v blízké budoucnosti nedokáže dostát přinejmenším dvěma z nich.

Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP nesmí přesahovat tři procenta. Polský schodek veřejných financí se však v roce 2020 vinou koronakrize prudce zvýšil z 0,7 na 8,9 procenta. Optimističtěji nevypadá ani předpověď na letošní rok, kdy by se měl podle odhadů pohybovat okolo osmi procent. 

Dalším kritériem je podíl veřejného dluhu na výkonu ekonomiky, jenž nesmí překročit šedesát procent. I tento limit Polsko v letech 2020 a 2021 nesplní, byť patrně jen o pár procentních bodů. Návrat na čísla před pandemií zřejmě v obou případech potrvá několik let. „Problém bude mít Polsko i u kritéria inflace, která v eurozóně je a nejspíš ještě dlouho bude poměrně nízká,“ upozorňuje Skořepa.

Zajímavý je nepochybně i fakt, že řada členů eurozóny Maastrichtská kritéria také neplní. Například v roce 2015 je podle údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu porušilo čtrnáct z devatenácti zemí, v nichž se platí eurem.   

Ambice směřující k euru

Překážkou na cestě k euru samozřejmě zůstávají i důvody politické. Velká část polské veřejnosti se na společnou měnu dívá s nedůvěrou a pro kabinet premiéra Morawieckého není její prosazování prioritou. Podle odborníků tomu tak ovšem nemusí být navěky.  

 „V minulosti mělo Polsko ambice hrát aktivnější roli v celoevropských záležitostech a je jen otázkou času, kdy se k této roli bude chtít vrátit. Jeho pragmatičtí vůdci, současní či budoucí, pak zvolí přijetí eura jako odrazový můstek k takové celoevropské roli,“ myslí si Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

„Postoj Polska k euru se jeví o to důležitější, že po vystoupení Velké Británie z EU se stalo největší unijní ekonomikou mimo eurozónu. Může tak ovlivnit rozhodování v dalších neeurových zemích, které by se bez eura ocitly na opravdové periferii Evropy,“ dodává. 

Jednou z těchto zemí je i Česká republika. „Česko je na tom oproti Polsku výrazně lépe v oblasti zadlužení. U fiskálních deficitů a inflace budou čísla zřejmě podobná Polsku,“ uvádí Skořepa. Na přijetí eura v nejbližších letech to nicméně ani v Česku rozhodně nevypadá.

Česko nemusí spěchat

„Kurz koruny reaguje na stav ekonomiky povětšinou vcelku rozumně a logicky, ekonomice tedy spíš pomáhá, než že by jí škodil. Pro firmy obchodující s cizinou je kurz samozřejmě zdrojem rizika, to se však mnoha podnikům daří různými nástroji tlumit,“ míní Skořepa. „Prozatím se domnívám, že není nutné do eurozóny spěchat, jelikož existuje celá řada akutnějších problémů, které by měla tuzemská ekonomika řešit,“ přidává se Jakub Seidler z ING Bank. 

Z ostatních států z východní části Evropské unie hospodářské přípravy na přijetí eura nedávno úspěšně zahájily Chorvatsko a Bulharsko. Maďarsko má stejně jako Polsko problémy s vysokým zadlužením a bariérou by mohla být rovněž autoritářská politika maďarského premiéra Viktora Orbána, kterou by nynější členové eurozóny nemuseli tolerovat.

„Největší změnou ekonomické politiky by ovšem před přijetím eura muselo projít Rumunsko, kde má euro paradoxně ze všech zemí EU největší podporu obyvatel,“ uzavírá Sobíšek.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video