Kyjev se snaží kvůli neochotě Moskvy kývnout na nižší ceny odebírat od ní stále méně plynu. Za pomoci zahraničních partnerů proto rozvíjí těžbu. „Ukrajina začne produkovat dost plynu k pokrytí domácí potřeby do roku 2020, a podle optimistického scénáře dokonce vyvážet energetické zdroje,“ řekl prezident Viktor Janukovyč počátkem listopadu.
Mimo to se země snaží šetřit, přechází na jiné zdroje a v neposlední řadě se pokouší kupovat ruský plyn zprostředkovaně, což ji vyjde levněji. Před časem se dohodla s německou společnosti RWE a plyn tak proudí na Ukrajinu přes Polsko a Maďarsko. Podle amerického listu se pro letošek tímto způsobem počítá s přepravou 2,5 miliardy metrů krychlových.
Reverzní tok
Kyjev jedná také o dovozu přes Rumunsko a zatím bez úspěchu se snaží otevřít důležitou cestu přes Slovensko, v čemž mu pomáhá Evropská unie. Virtuální způsob — tedy možnost, že by RWE část suroviny rovnou nechávala na Ukrajině, Gazprom nepřipouští, jelikož je jejím vlastníkem i během přepravy.
Hovoří se proto i o skutečném reverzním toku. Slovenská média před časem informovala, že potrubní kapacity na to jsou, jen by tato možnost vyžadovala určité investice. Objevily se však spekulace, že premiér Robert Fico není příliš ochotný na transport plynu na Ukrajinu kývnout, jelikož by se s Ruskem chtěl dohodnout na nižších cenách suroviny pro Slováky.
The Wall Street Journal ale nyní s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů píše, že dohoda odstraňující technické překážky může být podepsána ještě před důležitým summitem ve Vilniusu, svázaným s případným podpisem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Slovenský přepravce plynu Eustream by tak podle listu mohl už brzy přijímat nabídky od ukrajinských společností. Pokud by vyšlo najevo, že je dostatečná poptávka a operace se vyplatí, pak by potřebné úpravy uskutečnil. Plyn by se mohl dostat na Východ asi v září.
