Kypr rozjel tažení proti svým úředníkům | E15.cz

Kypr rozjel tažení proti svým úředníkům

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Igor Záruba

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kypr, který požádal v pondělí o finanční pomoc Evropskou unii, je přesně tam, kde být nechtěl. Tedy pod věřitelským bičem úspor a reforem. Stane se navíc prvním členským státem, který přebere v tomto stavu k 1. červenci předsednictví v Radě EU. Ostrovní ministerstvo financí v těchto dnech intenzivně počítá, kde by mohlo ušetřit. Biti budou především úředníci.

Není divu. Tamní aparát připomíná nafouklostí bujnou síť kolegů v Řecku – shodou okolností v tomtéž Řecku, jehož rozpočtová mizérie zlákala k četným půjčkám kyperské banky. Žije-li v Kyperské republice podle loňského sčítání lidu 840 tisíc obyvatel, připadá na 400 tisíc obyvatel v produktivním věku 52 tisíc zaměstnanců státní správy. „Pokud se k tomuto počtu přičtou pracovníci v obecní samosprávě a státních distributorech energie nebo přístavech, poskočí toto číslo na 70 tisíc,“ píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

A první pohroma je už na světě, tvrdí stejný zdroj. Vláda ve fázi horečnatého „úklidu“ zmrazila úředníkům Colu. Nejde o oblíbený těžce kalorický nápoj americké provenience, nýbrž o systém výhod, schovaných pod zkratkou anglických slov Cost of Living Allowance. Tímto nástrojem se rozumí zákonem předepsané automatické dorovnávání inflace úřednických platů, které platí rovněž pro soukromou sféru.

Ořezávat je i tak pořád co. Kromě Coly platí roční přidávání ve výši 1,5 procenta mzdy. Tyto a četné další prebendy byly až dosud tabu. Jenže doba se změnila. Vzhledem k dlouhodobě neudržitelné situaci, kterou přibrzdila loňská půjčka 2,5 miliardy eur z Ruska za blíže neznámou protislužbu, přijala vláda zkraje roku nařízení, aby „klotové rukávy“ neodváděly do penzijních fondů 0,75 platu, ale 2,25 procenta. Zásah má udělat tečku za štědrými důchody, které byly po léta vysoko nad úrovní renty v privátu.

Čtěte také:

Kypr bude na záchranu potřebovat až deset miliard eur

Rozhodnuto: Kypr požádá EU o finanční pomoc

Eurozóna má pátého maroda. Je jím Kypr

„Kdo nastoupí do státní správy, musí se nově postarat o připojištění na stáří na vlastní pěst. Jde o největší domácí strukturální reformu, třebaže se její dopady projeví za 30 let,“ upozorňuje Jorgos Sklavos z ministerstva financí. Efekt je zatím vzdálený i proto, že pro nábory platí stopstav. A mzdy nováčků, kteří vlastně nejsou, mají zůstat stejné po dobu dvou let.

Eurozóna Kypru zřejmě vyhoví

Eurozóna zřejmě vyhoví žádosti o poskytnutí finanční pomoci Kypru sužovanému ekonomickými problémy. Záchranný program eurozóna vypracuje ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a kyperskými úřady. Euroskupina, tedy seskupení ministrů financí 17 zemí eurozóny, ve svém prohlášení uvedla, že se zdá, že záchranný program pro Kypr je nezbytný. Kypr je pátou zemí eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci.

Od našeho zpravodaje

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video