Kypr staví svět před dilema: Peníze půjčit, nebo darovat? | E15.cz

Kypr staví svět před dilema: Peníze půjčit, nebo darovat?

Kypr
Kypr
• 
ZDROJ: reuters

Igor Záruba

Share on Facebook Messenger
Vlády v eurozóně porušují pravidla, která si stanovily, přijímají nová a následně je boří. Po Řecku nyní k podobné nekázni svádí Kypr, stát se tak může (třebaže nejspíš ne) už na zítřejším summitu. Malá ekonomika, která požádala loni v červnu o finanční pomoc, je však zapeklitým případem ekonomicky i politicky.

Evropa roku 2013. Záběry rozesmátých lidí na ministerstvech střídají prostřihy na šťastné tváře v bankách. Konkrétně v těch, jež právě splatily dluhy vůči Evropské centrální bance. Burzovní a akciové indexy se usadily na hodnotách, o kterých si mohly poslední roky nechat zdát. Úroky ze státních dluhopisů periferních ekonomik se naopak vrátily dolů. Evropa se proměnila v jeden velký smajlík.

Zhruba tak měl vypadat kontinent poté, co se v prosinci prezidenti a premiéři dohodli na bankovní supervizi a vykročení k bankovní unii. Jenže této pohodě stojí v cestě malý stát ve Středomoří, respektive jeho neturecká část. Platí eury, ale nemá jich dost, aby mohl umořit dluhy. Strachuje se o marodné páteřní banky, zároveň čelí podezření z praní špinavých peněz. Leží mezi Řeckem, Sýrií a Tureckem. Má nového prezidenta, který řídí vládu. Verdikt, co dál, se čeká nejpozději tento měsíc.

Ostrov pokladů

Soudě podle optimistů, měla by Kyperská republika prožívat zlaté časy. A to od září 2011, když začala americká ropná společnost Noble Energy hledat u jižních břehů zemní plyn. O tři měsíce později potvrdila vydatné zásoby strategické suroviny na Afroditiných polích. Zájemci se začali řadit do fronty. Letos v lednu udělil kabinet za 150 milionů eur právo vrtat italsko-korejskému konsorciu Eni-Kogas.

Výčet partnerů má záhy doplnit francouzský gigant Total. „Z rozhovorů s evropskými a kyperskými diplomaty získá laik dojem, že Kypr je nejdůležitějším dodavatelem energie pro EU,“ rýpl si německý deník FAZ.

Brání tomu krize vyčíslená na 17,5 miliardy eur. Přesně tolik musí země do léta získat, aby splatila pohledávky a sanovala banky. Pro lepší představu: kyperský hrubý roční produkt dělá v absolutním vyjádření 17,8 miliardy eur.

Kyperský prezident Nicos Anastasiades (vpravo) s řeckým premiérem Antonisem Samarasem Autor: reuters

Řecká infekce

Co se vlastně děje, že se unie a MMF nedokážou ani po osmi měsících shodnout, zda Kypru hotovost dolít a mít ho z krku? Odpověď může vypadat zhruba takto: problém dolitím peněz nezmizí, spíše naopak.

Zjednodušeně řečeno, na vině mizérie jsou banky, které si zadaly s rizikovými řeckými obligacemi. Aby nešly ke dnu, musejí dostat 8,8 miliardy eur.

Nedůvěra v Řecko se loni přelila na Kypr, kde podlomila nohy exponovaným peněžním domům. Jejich angažmá popudilo ratingové agentury, které shodily řeckou část do spekulativního pásma. V základech se třese celý stát, tak zní kyperský příběh.

Sluší se připomenout, že Kypr byl ještě před těmito turbulencemi odříznut od možnosti půjčovat si peníze na trzích. Zařídily to drahé úroky z jeho bondů a neschopnost vlády je hradit. Nebýt půjčky 2,5 miliardy eur v závěru předloňského roku z Ruska, měl by ostrov bankrot nejspíš za sebou.

Pro a proti

Evropa reagovala rozšafně. S ohledem na sociální otřesy v Řecku zavrhla myšlenku na drsný úsporný režim a vyslala specialisty z ECB (přidal se MMF), aby prozkoumali hloubku maléru. „Budou nepříznivé dopady,“ šuškalo se. Loni v listopadu přiměli mezinárodní věřitelé kabinet k souhlasu s vymáháním kapitálové přiměřenosti bank a také k dohledu vykonávanému domácí centrální bankou a ministerstvem financí.

Pro úvěrovou intervenci mluví skutečnost, že Kypr čelí podobnému fiskálnímu útesu jako USA. Ohraničen je kumulovanou splátkou 1,2 miliardy eur do července. „Pokud nezaplatíme, zbankrotujeme. Bude trvat hodně dlouho, než se z bankrotu vyhrabeme,“ varuje šéfka tamní poradenské firmy Sapienta Economics Fiona Mullenová.

Proti zákroku stojí tři překážky: odpor Německa, velikost kyperského hospodářství a udržitelnost dluhu.

Základní ekonomické údaje Kypru Autor: E15

Jen tři miliardy?

Německý odpor dává Mullenová do souvislosti s podzimními volbami do Spolkového sněmu. Druhou potíž vidí v otázce, zda je, či není Kypr s 0,2 procenta unijního HDP příliš malý na to, aby zlobil. Německé ministerstvo financí ostrov za systémovou hrozbu nepovažuje, opačný názor mají ECB a komise.

Třetím otazníkem je šance na umoření půjček. Pesimisté upozorňují, že státní zadlužení vůči HDP dosáhne v roce 2016 hodnoty 135,8 procenta, a to kvůli rekapitalizaci bank a případné záchranné injekci. Tempo růstu se má navíc propadnout o 3,5 procenta, zhorší se nezaměstnanost.

Lepší se zato schodek rozpočtu. „Dobrou zprávou je, že je třeba najít tři miliardy eur, s jejichž započtením se dluh vyhoupne na 120 procent. Což je stav, s nímž je MMF ochoten žít,“ upozorňuje Mullenová.

Ruská linka

Samostatnou kapitolou je vřelý vztah s Ruskem. „Rusové mají pro Kypr slabost. Prvořadá je směs vojenských a energeticko-politických zájmů, ne ruská konta v kyperských bankách,“ myslí si autoři analýzy Turkish Policy Quaterly. „Moskva hledá další námořní základnu a bránu ke kyperskému plynu,“ dodávají.

Ruské vyhlídky hatí nereálná představa, že by eurozóna ostrov podržela a šla vítat ruskou flotilu. O něco lépe vypadá možné otevření plynových polí. Nikósii může přijít vhod – aliance ukutá z nadnárodních energetických hráčů je účinnou zbraní proti mocenským plánům Turecka, které kontroluje severní část ostrova. „Rusko by takto mohlo zásobovat Evropu z jižního směru,“ připomínají experti.

Nalezeno v překladu

Způsob, jakým unie s Kyprem nakonec naloží, hodně napoví, jak se chce spolek vypořádat s příští platební neschopností nějakého státu. „Pokud Kypr pomoc dostane, zvyklost, že předlužené zemi vyrovnají účty daňoví poplatníci odjinud, se s konečnou platností stane pravidlem,“ je přesvědčen jistý řecký bankéř.

Vyústění však může být různé. Obava, že poskytnutí sumy srovnatelné s kyperským ročním výkonem vymrští dluh do nezvládnutelné výše, vede některé ekonomy k nápadu, aby ostrov nedostal likviditu půjčkou, ale darem. MMF zase volá po razantním oddlužení, jež Nikósie odmítá.

Jisté je, že se prohloubí příkop mezi řeckou a tureckou částí ostrova. A že se do debaty vmísilo ruské slovo „strížka“, což je překlad anglického výrazu pro masivní seškrtání dluhu „haircut“. Proč žonglovat s ruštinou, není třeba dodávat.

Politický rámec

Kypr je ostrov rozdělený od roku 1974 na dvě části. Mezinárodního uznání se dostává jižní Kyperské republice, která zaujímá dvě třetiny ostrova. Turky ovládaná severní část tvoří Severokyperskou tureckou republiku, jejíž status uznává pouze Ankara. Kyperská republika je prezidentskou demokratickou republikou, kde je prezident (od 28. února letošního roku Nicos Anastasiades) hlavou státu i vlády. Výkonnou moc drží vláda, zákonodárnou moc vláda a sněmovna reprezentantů.

Afroditino pole Autor: reuters

Afroditino pole

Naleziště plynu se nachází ve výsostných kyperských vodách jižně od ostrova. Předpokládá se, že Afrodita, jinak též těžební blok 12, skrývá až 250 miliard kubických metrů plynu. Noble Energy získala koncesi na průzkum bloku 12 v říjnu 2008. V srpnu 2011 uzavřela vláda s firmou smlouvu o průzkumu. Naleziště se také stalo předmětem diplomatické roztržky, když Turecko, které neuznává demarkační linie na moři narýsované Kyprem a jeho sousedy, pohrozilo mobilizací námořnictva, pokud Kypr neopustí plány na těžbu. Jelikož však těžba měla podporu USA, EU a OSN, začalo se 19. září 2011 vrtat bez jakéhokoli incidentu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.