Lavrov zopakoval ruské výhrady ohledně záměru umístit části deštníku v zemích blízko Ruska – Polsku, Rumunsku a Turecku. “Pořád opakují: nebojte se, nebojte se, není to namířené proti vám. Jestli máme být bráni jako možný strategický partner, byli bychom rádi, kdyby lidé měli respekt k našim intelektuálním schopnostem,” řekl. Chce jasné právní závazky, že systém nikdy nebude namířen proti Rusku, protože „dobré úmysly přicházejí a odcházejí, ale vojenská kapacita zůstává“.
I když se před časem zdálo, že se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem oteplují, prezident federace Dmitrij Medveděv nedávno pohrozil rozmístěním raket v oblasti Kaliningradu i jinde. Ruské tiskové agentury ve středu citovaly vojenské zdroje, podle nichž se už testují u Astrachaně. Rusko také varovalo před možným omezením podpory operací aliance v Afghánistánu.
Podle generálního tajemníka paktu Anderse Fogha Rasmussena ale není vyloučené, že Medveděvova poměrně silácká rétorika souvisela s parlamentními volbami v Rusku. „Ale samozřejmě musíme brát prezidentská prohlášení vážně,“ zdůraznil před novináři. Část odborníků zase míní, že Moskva hrozby štítu záměrně zveličuje, aby získala dobrou vyjednávací pozici. Rasmussen každopádně prohlásil, že aliance ruské obavy z deštníku neignoruje. Věří, že se společné dohody podaří dosáhnout na květnovém summitu paktu. Podle něj by byly ruské investice do obrany před neexistujícím nepřítelem zbytečně vyhozenými penězi.
