Evropané umírají, v některých zemích navíc klesá porodnost | E15.cz

Lockdowny v Evropě baby boom nevyvolaly. Naopak, porodnost klesla

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Devět měsíců po jarních tvrdých lockdownech v Itálii, Francii a Španělsku se ukazuje, že se nenaplnily naděje na zvýšení porodnosti. List Financial Times naopak zjistil, že se v tehdy koronavirem silně zasažených zemích na přelomu roku narodilo méně dětí. V kombinaci s vysokým počtem úmrtí je tak zřejmé, že Evropanů v této dějinné etapě podstatně ubývá.

Ve Francii jarní lockdown trval zhruba od půlky do března do poloviny května. Lednové statistiky však rozhodně nenasvědčují tomu, že by se během tohoto období její obyvatelé rozhodli ve zvýšení míře počít potomky. V prvním měsíci letošního roku se narodilo 53 900 Francouzů, což je o třináct procent méně než v lednu roku 2020.

V jedné z nejplodnějších zemí Evropy se v posledních letech každý den rodilo kolem dvou tisíc dětí. Lednový denní průměr je 1 739. Už konec loňského roku nebyl nijak příznivý, celkově v roce 2020 ve Francii přišlo na svět 735 tisíc dětí, což je nejméně od druhé světové války.

"Existuje spousta fantazií, že když se páry ocitnou doma, budou mít více dětí. Ale to je jen taková idylická představa. Ve skutečnosti je pro některé těžké být pořád spolu," řekla britskému ekonomickému deníku Anne Solazová z Národního ústavu demografických studií.

Demografové připomínají, že jakékoli krize mají většinou spíše neblahý efekt na porodnost, jelikož se potenciální rodiče obávají hospodářské nejistoty. "Tentokrát je však odlišné, že propad porodů je opravdu velký. Je to trochu bezprecedentní, ale tato krize je také bezprecedentní," poznamenal Arnaud Regnier-Loilier ze stejné instituce.

Itálie, na kterou koronavirus plnou vahou dopadl ještě dřív, zaznamenala v prosinci pokles počtu porodů téměř o 22 procent v porovnání s posledním měsícem roku 2019. Celkově se loni narodilo v zemi na 400 tisíc dětí, o dvacet tisíc méně než v předchozím roce. Při téměř 650 tisících úmrtí byla propast mezi natalitou a mortalitou největší od epidemie španělské chřipky.

Vzhledem k tomu, že loni v konzervativní zemi v souvislosti s tvrdými opatřeními radikálně poklesl i počet svateb, dá se předpokládat, že nízká porodnost bude ještě nějakou dobu pokračovat.

Podobný pokles porodnosti hlásí za poslední dva měsíce i španělští statistici. O něco lépe je na tom Švédsko, které v lednu zaznamenalo pouze sedmiprocentní propad. Polsko už koncem února hlásilo, že tam v prvním letošním měsíci přišlo na svět o pět tisíc dětí méně než loni, což byl největší pokles lednové porodnosti v historii.

"To potvrzuje, že očekávání vyjádřená v médiích, že když budou mít mladí lidé více času, narodí se více dětí, byla přehnaná. Není možné tento příklad srovnat se stanným právem. Dnes je narození dětí spíše výsledek rozhodnutí a ne okolností," řekla k číslům deníku Gazeta Prawna demografka Irena Kotowská z varšavské Vysoké školy ekonomické. Odkazovala se na situaci z osmdesátých let minulého století, kdy restrikce komunistického režimu podnítily baby boom.

Naproti tomu ve Finsku a Nizozemsku se porodnost v lednu nepatrně zvedla, spolehlivější obraz ale dají až statistiky za další měsíce. Jisté v tuto chvíli je, že loňský úbytek unijního obyvatelstva byl značný. Od března do listopadu loňského roku zemřelo v EU podle Eurostatu o 450 tisíc lidí více než činil průměr předchozích let.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video