Macron: Dělení EU na západní a východní neexistuje | E15.cz

Macron: Dělení EU na západní a východní neexistuje

Macron: Dělení EU na západní a východní neexistuje
Francouzský prezident Emmanuel Macron během návštěvy Slovenska při příležitosti výročí 100 let republiky
• 
ZDROJ: Reuters

ČTK

Být pevnou součástí Evropské unie je životním zájmem Slovenska, prohlásil po schůzce se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem slovenský prezident Andrej Kiska. Macron před novináři odmítl dělení Evropy na západní a východní část. Po setkání se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim francouzský prezident varoval před hrozbou rozdělení Evropy do bloků a před únavou obyvatel z evropského projektu.

Evropská unie podle slovenského prezidenta přináší řešení velkých problémů, jako je třeba migrace, na něž jednotlivé země v současnosti nestačí. Kiska chce, aby se země spojovaly a ne rozdělovaly. „Existuje riziko, že by nás světové velmoci rády viděly rozdělené do egoistických republik,“ varoval slovenský prezident.

„Lídři, kteří v rámci Evropské unie sdílejí stejné hodnoty a mají představu, jak má společná Evropa vypadat, by se měli spojovat a stát pospolu za našimi (společnými) hodnotami,“ uvedl Kiska. Dodal, že s Ruskem, jež čelí sankcím EU, je třeba komunikovat, zároveň ale za nepřijatelné slovenský prezident označil kybernetické a jiné útoky, z nichž některé země viní Moskvu.

Kiska také kritizoval rozšíření plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa po dně Baltského moře, který podle něj umožní Rusku při dodávkách zemního plynu do Evropy obcházet Ukrajinu.

Co by, kdyby... nevzniklo Československo

Podle Macrona je Slovensko jako člen EU, eurozóny i schengenského prostoru volného pohybu osob ve skutečném jádru Evropské unie, „i když to tak mnozí nevnímají“. Šéf Elysejského paláce také odmítá tvrzení, že existuje dělení EU na východní a západní část.

„Neexistuje rozdělení mezi východem a západem. Pokud chceme, aby Evropa šla kupředu, musíme se dohodnout všichni. Všechny členské země přispěly ke sjednocení Evropy," řekl Macron. Dodal, že jednotlivé země by se neměly stydět za hodnoty, které prosazují. Zároveň odmítl protievropské hlasy, které je podle něj slyšet z některých států.

„V Evropě existují dvě hrozby. Rozdělení a jakási únava. Společná práce ukazuje, že rozdělení jsme schopni překonat. Velkou hrozbou je únava, když si občané zvyknou, že projekt Evropy je samozřejmostí a že mír tu máme odedávna,“ řekl Macron po odpoledním jednání s Pellegrinim. Dodal, že Evropu také rozdělují nacionalisté.

Co jsme chtěli mít a (ne)máme

Pellegrini na společné tiskové konferenci s Macronem řekl, že Slovensko se chce zapojit do prohlubování evropské integrace, kterou prosazuje francouzský prezident. Bratislava podle něj podporuje i návrhy Paříže, aby státy unie při obranných výdajích použily co nejvíce peněz na evropském trhu. Právě Pellegriniho vláda dříve v tomto roce ale upřednostnila nákup amerických stíhaček F-16 před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda.

Kiska i Macron se po svém jednání zmínili i o vzniku Československa v roce 1918 a o jednom z jeho zakladatelů Milanu Rastislavu Štefánikovi, který před založením ČSR působil i ve Francii. „Generál Štefánik pracoval ve prospěch Francie, ale je to obrovská slovenská osobnost,“ řekl Macron.

Po návštěvě Slovenska čeká Macrona série jednání v Česku. Francouzský prezident se do obou zemí vydal u příležitosti 100. výročí vzniku Československa.

Macron se vyslovil pro sankce proti viníků smrti Chášukdžího

Na tiskové konferenci po schůzce s Pellegrinim se Macron vyslovil také pro rozsáhlé sankce Evropské unie vůči viníkům vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího; samotný čin označil za velmi zneklidňující. Za demagogickou ovšem zároveň označil možnost, že by se sankce vztahovaly pouze na prodej zbraní. K zastavení zbrojního exportu do Saúdské Arábie kvůli kauze Chášukdží vyzvalo v posledních dnech ostatní unijní země Německo.

„Jakmile budeme znát skutkový stav, musí (sankce) nastat vůči konkrétním osobám, které mají podíl na vraždě. Musí být na úrovni celé Evropské unie,“ uvedl Macron. Dodal, že evropská odpověď na vraždu novináře by měla přijít až po odhalení viníků, kteří jsou za čin odpovědni.

Případné sankce by podle Macrona měly být širokospektrální a na úrovni celé EU. Za demagogickou označil možnost, že by evropský blok přistoupil například pouze k zastavení prodeje zbraní Saúdské Arábii. Řekl rovněž, že otázka prodeje zbraní nemá nic společného s vraždou reportéra.

„To, co se stalo novináři Chášukdžímu, je velmi zneklidňující. Vždy jsme bránili svobodu tisku,“ uvedl francouzský prezident.

Chášukdží zmizel po návštěvě saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu 2. října. Saúdská Arábie nejprve tvrdila, že novinář budovu opustil. Až po dvou týdnech Rijád přiznal, že muž na konzulátu zemřel, a nakonec i saúdskoarabští představitelé otevřené hovoří o tom, že žurnalista byl zavražděn.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!