Průzkumy naznačují, že se francouzský prezident při zavádění reforem ke zlepšení konkurenceschopnosti země bude moci opřít o parlament.
Francouzský prezident Emmanuel Macron doufá, že ho nedělní první kolo voleb do zákonodárného sboru přiblíží k parlamentní většině, kterou potřebuje k prosazení svých plánů. Aliance jeho Republiky v pohybu a Demokratického hnutí je favoritem průzkumů. Podle některých prognóz by dokonce Macron mohl dosáhnout největšího volebního úspěchu od éry Charlese de Gaullea.
Zmíněná aliance se v šetřeních veřejného mínění pohybuje kolem třiceti procent. Druzí Republikáni a jejich spojenci mají podporu zhruba pětiny voličů. Na třetím místě je Národní fronta poražené prezidentské kandidátky Marine Le Penové, která by mohla získat osmnáct procent hlasů. Socialisté a s nimi spřízněné strany zřejmě jen stěží dosáhnou dvouciferného výsledku.
Podle různých projekcí by mohl Macronův tábor v 577členném Národním shromáždění obsadit 310 až 425 křesel. Pokud by se pro prezidenta nejoptimističtější scénáře potvrdily, znamenalo by to naprosté oslabení tradičních politických stran. "Macronovo hnutí je virtuální tříštivá bomba. To znamená, že nejdříve vybuchla na jednom místě, kterým byly prezidentské volby, a nyní bude pokračovat v explozi v parlamentních volbách. A bude nadále páchat škody na politickém životě, tak jak jej známe, působit tlakové vlny na lokální úrovni," konstatoval podle stanice France24 Édouard Lecerf z agentury Kantar.
Obzvlášť pesimistické jsou výhledy pro donedávna vládnoucí socialisty, kteří patrně skončí jen s pár desítkami křesel. Očekává se, že klání přinese další těžkosti i Marine Le Penové, která si ještě nedávno dělala naděje na 40 mandátů. Podle průzkumů však bude zisk Národní fronty přinejlepším poloviční. "Žně budou průměrné kvality," připustil pod podmínkou anonymity pro Reuters představitel populistické strany.
Macronova aliance vyslala do boje velmi pestrou směsici kandidátů včetně přeběhlíků zleva i zprava, a mnoha adeptů bez politických zkušeností. Experti proto upozorňují na to, že i v případě zisku pohodlné většiny bude pro prezidenta těžké udržet ve svém táboře soudržnost. Druhé kolo voleb se uskuteční 18. června.
| Dvoukolový systém |
Volební systém pro výběr členů Národního shromáždění je poměrně složitý. Země včetně zámořských území je rozdělena na 577 jednomandátových obvodů, z každého z nich je tedy vybrán jeden poslanec. V prvním kole je zvolen adept, který získal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů a alespoň 25 procent hlasů oprávněných voličů. Pokud v něm nikdo neuspěje, postupují do druhého kola všichni kandidáti, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů oprávněných voličů nebo dva s nejvyšším počtem hlasů. V rozhodujícím klání vítězí uchazeč s nejvyšším skóre. |
