Maďarsko nemá v úmyslu měnit svou migrační politiku, navzdory středečnímu rozhodnutí Evropského soudního dvora zamítnout žalobu Maďarska a Slovenska na kvóty pro přerozdělení migrantů. V rozhovoru s maďarským státním rozhlasem to řekl premiér Viktor Orbán. Souhlasí ale se slovenským protějškem Robertem Ficem, že rozhodnutí soudu vezme na vědomí, kvóty podle Orbána vyústí "v míchání kultur" a jsou neakceptovatelné.
"Rozhodnutí soudu musíme vzít na vědomí, protože nesmíme ohrožovat základy EU - respektování zákona je základem EU. To rozhodnutí soudu ale není důvodem k tomu, abychom měnili svou politiku, která migranty odmítá," řekl Orbán.
"Opravdový boj teprve začíná," prohlásil Orbán s tím, že je nutné zabránit zavedení jakéhokoliv trvalého mechanismu, který by nahradil dočasné mechanismy. "Dosud šlo o soudní boj, teď půjde o boj politický, jehož cílem bude změnit rozhodnutí EU," dodal.
Premiér rovněž zdůraznil, že Maďarsko nebylo jedinou zemí EU, která přerozdělovací kvóty odmítla. "Naplňování plánu není možné," řekl Orbán a dodal, že je "absurdní a neakceptovatelné", aby "byrokrati z Bruselu" rozhodovali o tom, "kteří tři Júsufové budou žít v Budapešti". Následně zdůraznil, že by mělo být pouze na Maďarech, aby rozhodli, s kým chtějí žít.
Orbán rovněž řekl, že by Maďarsko ochotně pomohlo Německu odstranit z kontinentu migranty, kteří do Evropy přijeli. Následně konstatoval, že Maďarsko vždy respektovalo pravidla Schengenu a že svými velkými výdaji na zabezpečení svých hranic Evropu ochránilo. Budapešť podle něj požádala EU o zaplacení poloviny nákladů hraničního plotu ve jménu solidarity. Rozhodnutí Bruselu za plot nezaplatit označil Orbán za nesolidární a pokrytecké.
Premiér nakonec zopakoval, že spojovat migrační otázky s kohezními fondy je "nemorální" a podle něj v rozporu s evropským právem. Stejně se vyjádřil i ve čtvrtečním dopisu, ve kterém vzkázal do Bruselu, že se Maďarsko tlaku Evropské komise ohledně přijímání migrantů nepodvolí, a v němž zdůraznil, že "Maďarsko není imigrační zemí a nechce se jí stát".
Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu EU zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli údajným procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy rovněž hlasovaly proti.
Soud EU ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120 000 uprchlíků bylo přijato jednomyslně, a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti. Například, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize nezbytné.
