Maďarský vysokoškolský zákon porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarský premiér Viktor Orbán na evropském summitu v Bruselu

Maďarský premiér Viktor Orbán na evropském summitu v Bruselu Zdroj: Reuters

Maďarský premiér Viktor Orbán na evropském summitu v Bruselu
Polský prezident Andrzej Duda (uprostřed) a polský premiér Mateuzs Morawiecki se slovenským premiérem Igorem Matovičem, českým předsedou vlády Andrejem Babišem a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbánem na jednání V4.
3
Fotogalerie

Maďarský zákon o vysokých školách, na jehož základě opustila zemi Středoevropská univerzita, porušuje právo Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, podle něhož zavádí novela přijatá před třemi lety nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit. Budapešť zažalovala u soudu v Lucemburku Evropská komise, jíž dal soud za pravdu v požadavku, aby Maďarsko zacházelo stejně s domácími i zahraničními školami.

Novela přijatá v dubnu 2017 je vnímána jako součást tažení maďarského premiéra Viktora Orbána proti aktivitám amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. Jím podporovaná Středoevropská univerzita (CEU) byla jedinou školou, která požadavky stanovené změnou zákona nesplnila, kvůli čemuž své působení v Maďarsku ukončila.

Podle zákona mohou vysoké školy ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor v Maďarsku vést výuku jen na základě bilaterální dohody mezi Budapeští a zemí svého původu.

Nejvyšší orgán unijní justice podle dnešní tiskové zprávy konstatoval, že Maďarsko úpravou zákona porušilo své závazky plynoucí z dohody o obchodu se službami (GATS) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Novela podle soudu také odporuje unijním pravidlům o volném pohybu služeb a svobodě podnikání. Soudci tak dali za pravdu argumentům EK. Maďarsko se bude muset verdiktu podřídit, jinak mu hrozí finanční postihy.

Unijní orgány dlouhodobě vedou proti Budapešti řízení kvůli porušování evropských hodnot. Brusel dal minulý týden ve své vůbec první výroční zprávě hodnotící vládu práva ve všech unijních zemích najevo znepokojení zejména nad situací v Maďarsku a Polsku. Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové má unijní exekutiva obavy z omezování nezávislosti justice, akademických svobod, médií či nevládních organizací.