Vztahy mezi zeměmi zhoršily Madurovy výroky o americkém spiknutí s venezuelskou opozicí. V únoru kupříkladu uvedl, že USA osnovaly puč a chystaly se bombardovat prezidentský palác. Obama počátkem března označil Venezuelu za hrozbu pro národní bezpečnost a rozšířil sankční seznam osob spojených s potíráním opozice o sedm činitelů. Maduro si v půlce měsíce nechal kvůli americké hrozbě do konce roku rozšířit pravomoci, což mu umožňuje obcházet parlament.
Poté zahájil sběr podpisů, cíl chce splnit do startu summitu 10. dubna. „Máme patnáct stanovišť v historickém centru Caracasu. Každou hodinu se nám přijde podepsat asi tři sta lidí,“ řekl před pár dny stanici Fox News Carlos Arévalo z vládní socialistické strany. Dobrovolníci navíc sbírají podpisy přímo u dveří domů. Objevily se přitom zprávy o vyhazování a zastrašování zaměstnanců státních firem, kteří nechtějí dokument stvrdit. Podle odpůrců prezidenta učitelé navíc nutí studenty posílat do Bílého domu protestní dopisy.
| Problémy s ropou pokračují |
|---|
| Venezuelská ekonomika nadále trpí nízkými cenami ropy, která tvoří více než devadesát procent exportu a významně se tak podílí na rozpočtových příjmech. Při současných cenách však státní kasa podle odhadů ze suroviny ročně získá kolem čtyřiceti miliard dolarů ročně, předtím byla zvyklá na dvojnásobek. Podle některých zdrojů přitom země utratí šedesát miliard za nákup zboží a služeb v zahraničí. Předpokládá se, že HDP Venezuely letos klesne o sedm procent. Ještě v roce 2013 přitom vzrostl o 1,3 procenta, rok předtím o 5,6. |
Sankce odsoudili jako nepřípustné vměšování i spojenci Venezuely, například Rusko. Maduro však v pátek řekl, že Caracas je připraven na dialog s USA založený na vzájemném respektu a rovnosti. V Panamě chce prý s Obamou hovořit hlavně o „hospodářském konspiračním centru“ v Miami, které podle něj podkopává zájmy jeho země.
Podle mnohých názorů je divadlo s podpisy určeno především domácímu publiku, u něhož chce prezident získat větší respekt. Popularita nástupce Huga Cháveze se nyní vyšplhala na 25 procent z dvacetiprocentního dna, zatímco inflace v zemi se blíží sedmdesáti procentům. Prezident tak musí zvážit, jestli pro něj bude větším nebezpečím uskutečnit letos volby do parlamentu, nebo je odložit a riskovat tak protesty. Opozice doufá, že v hlasování drtivě zvítězí, poté má v plánu uspořádat referendum o Madurově odvolání. „Kdyby se volby konaly teď, prohráli by o dvacet procent,“ konstatoval nedávno úhlavní prezidentův rival Henrique Capriles.
