Za jiných okolností by bylo snazší si přes všechnu hrůzu a krev uvědomit, že jednotlivé události od Nice přes Mnichov po Rouvray měly jen pramálo společného a jakékoli obecné závěry opřené o tyto tragédie by měly být vyvozovány velmi opatrně.
V Mnichově střílel do lidí německý teenager, na němž je mnohem podstatnější chorobná fascinace Andersem Breivikem než íránský otec. V Reutlingenu se zjevně nepříčetný syrský žadatel o azyl chopil dlouhého nože na kebab, zabil svou družku, při útěku zranil pět lidí a nakonec se s nožem vrhl i na policejní auto.
V případech z Nice, Ansbachu a z Rouvray už islamistickou stopu nalézt lze, přinejmenším se k nim ideově přihlásil Daeš. I v těchto případech je ale spektrum osobností pachatelů příliš pestré na nějaké radikální obecné závěry.
Těžba politických bodů
To ale některým českým politikům nebrání v neomalené těžbě politických bodů. Jak už jsme na těchto stránkách psali včera, šéf ANO Andrej Babiš si prostřednictvím svých Lidových novin sám přihrál na vlastní smeč a na článek o přijetí osmdesáti uprchlíků do Česka zareagoval hysterickým příspěvkem na Facebooku, v němž se to hemžilo silnými slovy o nemožnosti integrace, „obrovském riziku“, „zvěrstvech“ a nutnosti nepřijímat žádné uprchlíky. Přitom Babiš jako vicepremiér musel nutně vědět, že proces už je v běhu a první uprchlíci na cestě; nebylo to nic než pečlivě propočítaný a nachystaný výkřik.
Přestože všechny krvavé události posledních dnů bolely, je třeba si připomínat, že Evropa už před lety čelila mnohem krutějším teroristickým hrozbám a dokázala se s nimi vypořádat. V sedmdesátých a osmdesátých letech hynuly podle statistik v západní Evropě, především v Británii a ve Španělsku, každý rok stovky lidí rukou teroristů. Život na Západě byl tehdy výrazně nebezpečnější než dnes.
Mechanismus zločin-trest
Přesto se Evropa tohoto moru postupně zbavila především důsledným lpěním na kriminální podstatě každého teroristického činu a na mechanismu zločin–trest. Nikdo nevolal po vyhnání všech Irů nebo Basků mimo evropské hranice. Jistě se dá namítnout, že je problematické domáhat se včerejších nástrojů na řešení dnešních krizí. Tím méně je ale žádoucí sahat po nástrojích předvčerejších, jako je kolektivní vina a kolektivní trest.
Proto je vlastně sympatický například návrh na zpřesnění trestního zákoníku ohledně podpory terorismu, s nímž včera přišel na vládu ministr spravedlnosti Pelikán. Je to mnohem věcnější a věrohodnější příspěvek do diskuze než pečlivě kašírované rozhořčení jeho stranického šéfa.
