Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová v těchto dnech hraje o své setrvání v čele konzervativní strany i vlády. Páteční ukončení vyjednávání o brexitové dohodě s vůdcem opozice Jeremym Corbynem by přitom její pozici mohlo spíše posílit, soudí Jan Váška, politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Jak Jeremy Corbyn, tak mluvčí ministerské předsedkyně Theresy Mayové ohlásili, že dnešní pat je definitivním koncem jednání o brexitu a žádné další rozhovory nejsou v plánu. Je to reálná možnost, nebo jen silná rétorika?
Pro nejbližší dobu rozhovory – přinejmenším ty oficiální – doopravdy končí, v tuto chvíli mezi představami obou stran neexistuje dostatečný průnik. Vláda Theresy Mayové nemá vzhledem k situaci uvnitř konzervativní strany prakticky žádný manévrovací prostor a nemůže si dovolit nabídnout labouristům dostatečné „změkčení“ brexitu, řada konzervativců považuje už samotné vyjednávání s Corbynem za zradu strany i zájmů země. Naopak Jeremy Corbyn celkem důvodně nedůvěřuje tomu, že příští vůdce či vůdkyně konzervativců – ať už jím bude Boris Johnson, nebo kdokoli jiný – případnou dohodu dodrží. Navíc sám do jednání vnášel další nejistotu svým lavírováním ohledně případného druhého referenda.
Pokud očekávaný výprask konzervativců ve volbách do Evropského parlamentu nepovede k okamžitému pádu premiérky, pokusí se vláda brexitovou dohodu znovu prosadit v parlamentu, zřejmě počátkem června. Ještě předtím ale nejspíše proběhne v Dolní sněmovně ještě jedno orientační hlasování o různých variantách brexitu. Pokud by tentokrát některá z nich získala většinovou podporu, což vůbec není nemožné, bylo by logické, aby rozhovory byly obnoveny.
Lze očekávat, že by se Mayová na schválení brexitové dohody dohodla s dalšími opozičními stranami či nezávislými poslanci, a labouristy tak obešla?
To určitě ne. Menší opoziční strany současnou verzi brexitové dohody principiálně odmítají, přinejmenším pokud se vláda současně nezaváže, že následně proběhne takzvané potvrzovací referendum, ve kterém by se voliči mohli rozhodnout mezi brexitem na základě této dohody a setrváním v EU. A nevidím možnost, že by se pro tuto variantu našla dostatečná podpora uvnitř konzervativní strany.
Zvyšuje se po krachu jednání o brexitu pravděpodobnost pádu vlády a předčasných voleb?
K předčasným volbám se podle mého názoru prozatím neschyluje. Museli by je odhlasovat samotní konzervativci, což by pro ně v současné situaci bylo sebevražedné – ostatně utrpěli značné ztráty už počátkem května v místních volbách. Jiná situace může ovšem nastat na podzim, bude-li mít strana tou dobou už nového vůdce či vůdkyni, kteří by dokázali přetáhnout zpět voliče zběhlé k Brexit Party. Obecně vzato, spíš než pád celé vlády je v těchto dnech ve hře další osud premiérky Mayové. Té ale ukončení rozhovorů s Corbynem vnitrostranicky spíše pomůže než uškodí.
Podle posledních průzkumů by volby do Evropského parlamentu v Británii jasně vyhrála právě nová euroskeptická strana Brexit Party. Očekáváte takový výsledek? A co by to znamenalo pro britskou politickou scénu?
Bylo by pro mě velkým překvapením, kdyby to dopadlo jinak. Také ale očekávám, že strany, které podporují vypsání druhého referenda jako prostředek ke zvrácení brexitu – tedy liberální demokraté, zelení a nová strana Change UK – získají v součtu téměř tolik hlasů jako Brexit Party. Jen se to tolik neodrazí v přepočtu na získaná křesla, protože volební systém znevýhodňuje menší strany. Další vývoj britské politické scény ale mnohem více než jedny velmi specifické volby, ve kterých většina voličů bude volit protestně, ovlivní vývoj v konzervativní straně během nadcházejících měsíců a samozřejmě vyústění celé brexitové ságy.
