Eurovolby 2019 - Volby do Evropského parlamentu | Nový šéf Evropské komise: o jeho nominaci se přetahují europoslanci s Evropskou radou | E15.cz

Nový šéf Evropské komise: o jeho nominaci se přetahují europoslanci s Evropskou radou

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Přesně za týden začnou v Česku a dalších evropských zemích volby do Evropského parlamentu. Kromě svých europoslanců budou přitom voliči zřejmě rozhodovat i o předsedovi Evropské komise, což umožňuje systém spitzenkandidátů. To se však nelíbí některým unijním představitelům. O to, kdo vybere nástupce lucemburského šéfa komise Jeana-Clauda Junckera, se nyní přetahuje Evropský parlament s Evropskou radou, ve které zasedají premiéři a prezidenti členských zemí.

Dosavadní systém spočívá v tom, že frakce v Evropském parlamentu navrhnou ještě před volbami svého kandidáta na post předsedy komise, tedy své spitzenkandidáty. Evropští lidovci například navrhli svého německého předsedu Manfreda Webera, evropští socialisté nizozemského eurokomisaře Franse Timmermanse a evropští konzervativci zase českého europoslance Jana Zahradila (ODS). Frakce, která bude mít po volbách nejvíce mandátů, má právo podle tohoto modelu nominovat svého kandidáta do čela komise.

Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>

Systém spitzenkandidátů, který byl poprvé ozkoušen před pěti lety, má podle svých zastánců lépe odrážet názor voličů, kteří do frakcí posílají své národní strany. „Jsem hluboce přesvědčen, že je třeba více demokracie v Evropě. To znamená, aby lidé znali konkrétní kandidáty na starostu, premiéra a tak dále. Chceme stejný princip uplatnit i na evropské úrovni,“ řekl Weber. Právě evropští lidovci a socialisté jsou nyní nejsilnějšími frakcemi.

Vícerychlostní Evropa je už dnes realitou, říká muž, který chce nahradit Junckera

Sílí však hlasy, že by předsedu komise měla vybírat Evropská rada, jak tomu donedávna bylo. Evropští lídři v radě jako německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo koneckonců i český premiér Andrej Babiš (ANO) prohlašují, že by hlavní slovo měli mít oni.

Evropská rada dokonce jednomyslně odmítla, že bude akceptovat spitzenkandidáta vzešlého z parlamentu automaticky. „V novém Evropském parlamentu nebudou žádné výrazné většiny. Nemůžeme vědět, kdo s kým udělá koalici. Takže nemůžeme jen tak říct, že to bude kandidát nejsilnější strany,“ uvedla kancléřka Merkelová. V kuloárech se mluví o tom, že by si lídři členských států přáli do čela komise unijního brexitového vyjednávače Michela Barniera z Francie.

Kritika ze strany premiérů a prezidentů přitom není žádnou novinkou. „Hlavy států a vlád systém kritizovaly již při minulých volbách, a to z prostě racionálního hlediska, že jim odebírá část pravomocí, alespoň neformálně, které byly dříve výlučně jejich,“ vysvětluje politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.

Kandidáti na post předsedy Evropské komiseKandidáti na post předsedy Evropské komiseAutor: E15

Systém kritizuje i část parlamentu, například evropští liberálové (ALDE) ho bojkotovali a místo jednoho vedoucího kandidáta postavili tým sedmi lidí. „ALDE, které patřilo k největším zastáncům systému před volbami v roce 2014, již nyní tento systém tak entuziasticky nepodporuje. Argumentují, že většina voličů nemůže hlasovat přímo pro některého ze spitzenkandidátů z důvodů neexistence nadnárodního volebního obvodu,“ řekl Kovář s tím, že důvodem mohou být i námluvy s Macronovou La République en Marche.

Rezervovaně se k modelu staví i jeden ze spitzenkandidátů Jan Zahradil. „Myslím si, že Evropská rada má právo sáhnout i mimo tuhle škálu nabídnutých volebních lídrů,“ řekl Zahradil.

Pro Evropskou radu ale nebude tak jednoduché obejít parlament. Předsedu komise totiž musejí schválit obě instituce. „Z mého pohledu systém spitzenkandidátů není špatný, a výzkum dokonce ukazuje, že tento systém měl malý, ale statisticky významný efekt na zvýšení volební účasti při předchozích volbách,“ míní Kovář, podle kterého se rada nemůže sama rozhodnout, že se vrátí ke starému modelu, pokud se to nebude parlamentu líbit.

Kandidáti na post předsedy Evropské komiseKandidáti na post předsedy Evropské komiseAutor: E15

„Pokud rada nebude nominaci Evropského parlamentu respektovat, povede to k velké institucionální krizi v Evropské unii,“ řekl Weber. Kovář nicméně připustil, že rada může uspět s kandidátem, který bude pro většinu frakcí přijatelnější, než je kandidát nejsilnější frakce.

Rada by konkrétní jméno měla vybrat na svém summitu v červnu. Kromě toho, že budou muset šéfové vlád zohlednit politické rozložení sil v parlamentu, budou muset také přihlédnout k rozložení sil ve všech institucích EU. Kromě předsedy Evropské komise se bude rozhodovat také o novém šéfovi Evropského parlamentu, Evropské rady a také evropské diplomacie.

Žluté vesty promrhaly politickou příležitost. Těžko najdou své voliče

Že svým hlasem nevolí jen europoslance, ale možná i předsedu EK, ví v Česku málokdo. „Během minulých voleb byla znalost spitzenkandidátů v Česku jedna z nejnižších v celé EU,“ řekl Kovář. Pro české voliče jsou podle něj vedoucí kandidáti neznámí politici ze zahraničí. „Tento rok se to může o něco zlepšit díky tomu, že jedním z nich je Jan Zahradil. Ale předpokládám, že znalost a povědomí o spitzenkandidátech, a tedy jejich vliv na volby bude i nadále minimální,“ dodal Kovář.

Češi ale naopak znají svou eurokomisařku Věru Jourovou (za ANO). Ta by měla podle Babiše zastupovat Česko i v příští komisi, byť by si pro ni přál atraktivnější portfolio. Řadové komisaře vybírají národní vlády, tedy nemají na ně vliv voliči ani například poslanci a senátoři.

Co dělá Evropská komise

Představuje výkonnou moc v Evropské unii a její hlavní funkcí je především vytváření legislativních návrhů. Komise se zároveň podílí na řízení EU, dohlíží na plnění unijní politiky a práva, chrání hospodářskou soutěž a spravuje rozpočet. Komise také může zastupovat unii na mezinárodní scéně, například na zasedání G7.

Předseda komise, který je volen Evropskou radou a schvalován Evropským parlamentem, představuje politické vedení komise. Předseda si vybírá na návrh národních vlád z každé členské země jednoho eurokomisaře, kterému pak dává na starost jistá portfolia. Komisaři se zpravidla účastní jednání Evropského parlamentu, kde hájí své návrhy.

Do roku 2027 půjdou Češi každý rok k volbám. Přečtěte si, o co v nich půjde

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Obecné info Průzkumy Kandidáti Europoslanci Voličský průkaz Příští volby

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců, přičemž souhrnně si Evropané zvolí 705 europoslanců. Volí se poměrným systémem, v němž je nutnou podmínkou pro vstup strany do europarlamentu zisk minimálně pěti procent hlasů.

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!