Žádné konkrétní výsledky jednání nesdělil jak Peskov, tak i mluvčí německé vlády. Mluvčí Kremlu pouze řekl, že oba prezidenti i kancléřka se shodli na tom, že schůzka byla přínosná a že budou nadále pracovat na možnosti vypracovat společný dokument, který by prosadil příměří podle loňských mírových ujednání z Minsku.
„Tento text by měl být později postoupen ke schválení stranám konfliktu,“ řekl Peskov. Také německý vládní mluvčí Steffen Seibert neoznámil žádné podrobnosti. Ke připravovanému dokumentu řekl, že bude založen na návrzích Merkelové a Hollandea a že bude obsahovat i podněty od Putina a Porošenka. Rovněž potvrdil Peskovovo ohlášení nedělní telefonické konference, která bude vedena za účasti představitelů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.
Společná tisková konference státníků nebude a ani se nečekala. Merkelová i Hollande již podle Peskova opustili Kreml a zamířili na letiště.
„Rozhovory se konají v úzkém formátu, členové delegací a experti nejsou přítomni,“ informoval Dmitrij Peskov po zahájení rozhovorů.
Merkelová s Hollandem přicestovali do Moskvy pozdě odpoledne a z letiště se ihned vydali do Kremlu. Kancléřka v Berlíně ještě před odletem prohlásila, že není jisté, zda se dnes podaří dosáhnout dohody o příměří. Jejím základem by měla být ujednání z Minsku, ve kterých se Kyjev a proruští separatisté loni v září shodli na klidu zbraní. Hollande vyjednání příměří považuje za první krok, nutná je podle něj všeobecná dohoda o řešení krize v oblasti Donbasu.
Dnešní schůzce s Putinem předcházelo čtvrteční rokování v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, kterému Merkelová a Hollande svůj mírový plán představili.
Ačkoli má připravovaná mírová dohoda vycházet z minských protokolů, nově může podle informací médií odrážet aktuální frontovou linii, která se od září na východě Ukrajiny změnila ve prospěch proruských separatistů. Příměří podle minských dohod se nepodařilo prosadit.
Nová iniciativa Hollandea a Merkelové je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem. Prezident Barack Obama chce o případných vojenských dodávkách na Ukrajinu rozhodnout až po nynější diplomatické intervenci Berlína a Paříže.
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty si na Donbasu vyžádaly již přes pět tisíc mrtvých. Na sklonku loňského roku se sice podařilo střety zmírnit, úplný klid zbraní ale nebyl nikdy dodržován. V posledních týdnech se situace vyhrotila a na východě Ukrajiny se opět vedou tvrdé boje.
Částečné humanitární příměří má do soboty platit v okolí města Debalceve, které je pod kontrolou armády. Z města, kde žilo přes 25 tisíc lidí, začali vojáci i separatisté evakuovat obyvatele, kteří před boji dosud neuprchli. Nyní v Debalceve setrvává asi tři tisíce obyvatel. Většina z dnes evakuovaných, kterých bylo zhruba 700, zamířila na území pod kontrolou Kyjeva, několik desítek lidí se uchýlilo do oblastí ovládaných rebely.
Podle německého listu Süddeutsche Zeitung připravují Merkelová a Hollande plán „Minsk plus“, které má navázat na zářijová ujednání z běloruského hlavního města. Nový plán prý vychází z uznání nynější frontové linie. „Porošenkovi chtějí vysvětlit, že je to poslední šance na záchranu Ukrajiny před vojenskou porážkou a hospodářským kolapsem,“ napsal deník.
| NATO: Separatisté začali používat lepší zbraně |
|---|
| Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg chce konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou řešit politicky. Podporuje současné úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea o nalezení řešení. K možným dodávkám zbraní Ukrajincům se nevyjádřil. |
| „Separatisté se posunuli daleko za původní bojové linie a také v poslední době používají pokročilejší zbraně,“ řekl Stoltenberg. „To jen podtrhuje, jak vážná je situace na Ukrajině. Ukazuje to, jak je potřebné podporovat snahy o nalezení politického řešení. A je to také důvod, proč podporuji iniciativu kancléřky Merkleové a prezidenta Hollandea,“ dodal. |
| „NATO podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ zdůraznil Stoltenberg. Severoatlantická aliance podle něj v reakci na vývoj na východě Ukrajiny dělá tři věci. „Poskytujeme Ukrajině politickou podporu. Poskytujeme jí praktickou podporu, tedy pomáháme jim reformovat a modernizovat jejich vlastní ozbrojené síly. Ale kromě toho posilujeme naše vlastní vojenské kapacity. Silné NATO je klíčem pro stabilní Evropu,“ řekl. |
| Podle Stoltenberga je nutné, aby aliance udělala vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že v budoucnosti bude řád v Evropě založen na dodržování pravidel. Otázkám na to, zda aliance dodá Ukrajině vyspělé zbraně, se ale opakovaně vyhnul. |
| Německá ministryně obrany ale podobnou možnost jasně odmítla. „Dodávky zbraní by jen přilily olej do ohně,“ řekla von der Leyenová. „V regionu je už zbraní příliš mnoho. Jsme si jisti, že zlepšíme situaci tamních lidí, když tam pošleme další? jsme si opravdu jisti, že Ukrajina pak dokáže obstát proti ruské vojenské mašinerii?“ zeptala se. |
| Podle von der Leyenové ale není Západ proti Rusku bezmocný. „Rusko je izolované víc než kdy jindy. Jeho hospodářství se dramaticky propadá,“ řekla. Hospodářské oslabení Moskvy přitom podle ní není jen důsledkem sankcí, ale i odlivem kapitálu. Investoři podle ministryně z Ruska odcházejí, protože se v důsledku událostí na Ukrajině bojí, že Moskva nebude dodržovat ani vnitrostátní právo. |
| Stoltenberg ale zdůraznil, že NATO nestojí o konfrontaci s Ruskem. „V minulosti jsme spolupracovali a pomáhalo to nám oběma. Spolupráce je ale možná jen tehdy, kdy je mezi partnery důvěra,“ řekl. „Rusko se svými činy a rozhodnutími samo izolovalo. Nikdo Rusko nenutil anektovat Krym a destabilizovat Ukrajinu. Samo nese odpovědnost za situaci, v níž se ocitlo,“ uvedl Stoltenberg. |
| Generální tajemník NATO rovněž podotkl, že na okraj mnichovské bezpečnostní konference, jíž je účastníkem, bude na bilaterálních schůzkách hovořit o situaci na východě Ukrajiny s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Neupřesnil, zda očekává při bilaterálních rozhovorech dosažení konkrétního řešení. |
Ruský list Nězavisimaja gazeta usoudil, že v Německu a Francii jsou odhodláni dosáhnout míru za každou cenu a pokusí se s pomocí ministra zahraničí USA Johna Kerryho přesvědčit Kyjev, aby přijal plán dříve navržený Putinem. Tedy legalizovat rozšířené území povstalců a poskytnout jim autonomii. „Donbas by měl možnost přímo ovlivňovat rozhodování v Kyjevě a zároveň by si zajistil financování ze státního rozpočtu,“ uvedl ruský list.
List The Financial Times dnes s odvoláním na ruské diplomaty napsal, že zmrazení konfliktu na východě Ukrajiny je dnes prakticky jedinou cestou, jak zastavit krveprolití. Putin prý navrhl vytvořit na východě Ukrajiny území se stejným statusem, jaký má dnes separatistická gruzínská Abcházie nebo moldavské Podněstří.
Podle francouzského listu Le Figaro může plán Paříže a Berlína spočívat v návrhu neutrality Ukrajiny a federálního uspořádání. Podstatu konfliktu ovšem takové uspořádání neřeší.
Německý Bild konstatuje, že že už sám fakt, že dnešní jednání se uskuteční v Moskvě, signalizuje Putinovo vítězství. Ukrajinská vojska jsou zahnaná do kouta a Porošenko je zjevně připraven podepsat cokoli, aby noční můru zahnal. „Bylo by ale iluzí domnívat se, že Putin se po podpisu nové mírové smlouvy zastaví. Proč by to dělal?“ uvádí list.
| Rusko podle Bidena překresluje mapu Evropy |
|---|
| Rusko nesmí dostat možnost překreslit mapu Evropy, prohlásil v Bruselu americký viceprezident Joseph Biden před setkáním s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. V den, kdy mají v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukrajinské krizi jednat německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande, uvedl Biden, že Putin dosud zcela ignoroval závazky, které dříve podepsalo Rusko, i ty, které on sám stvrdil podpisem loni v Minsku. |
| „Ukrajina bojuje o holé přežití. Rusko dál konflikt eskaluje, vysílá žoldáky a tanky,“ řekl viceprezident. Putin podle něj vyzývá k novým mírovým plánům ve chvíli, kdy jeho síly na Ukrajině postupují. „Rusku nesmí být dovoleno překreslit mapu Evropy, protože to je přesně to, co dělají,“ podotkl. |
| Spojené státy a Evropa proto podle Bidena musí v tuto chvíli Ukrajinu podpořit. Země totiž potřebuje finanční pomoc ve chvíli, kdy zároveň čelí vojenské hrozbě a snaží se o hlubokou reformu. |
| Tusk ve svém krátkém vystoupení zdůraznil potřebu koordinace kroků EU a USA vůči Moskvě. „Je třeba udržet tlak na Rusko tak dlouho, jak to bude potřeba. Nemůžeme přijmout žádnou formu agrese, zvlášť jedné země vůči jiné,“ prohlásil. Není podle něj možné dělat kompromisy ohledně ukrajinské územní celistvosti a suverenity. |
McCain: Merkelová ustupuje jako Evropa kdysi před Hitlerem
Vlivný americký republikánský senátor John McCain ostře kritizoval přístup německé kancléřky Angely Merkelové ke krizi na východní Ukrajině. V rozhovoru s německou televizí ZDF přirovnal nynější počínání Berlína k západoevropské politice ústupků z 30. let minulého století, která dopomohla nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi k územnímu a mocenskému rozmachu.
„Když se člověk dívá na chování německé vlády, může si myslet, že nemá ani ponětí o tom, nebo je jí jedno, že jsou na Ukrajině zabíjeni lidé,“ prohlásil McCain, který je považován mezi republikány za jestřába a který měsíce hlasitě volá po tom, aby Spojené státy začaly dodávat ukrajinské armádě zbraně.
McCain rovněž vyčítá Merkelové netečnost. „Chce se jen dívat na to, jak je poprvé od druhé světové války nějaká evropská země rozkouskována?“ řekl. Dodal, že ho chování Evropanů zklamalo, prý ale „nic jiného nečekal“.
Generální tajemník kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU) Peter Tauber se proti senátorovým slovům ohradil na Twitteru, po McCainovi zároveň žádá omluvu. „Naštěstí máme spolkovou kancléřku, která váží slova i činy a nejedná jako kovboj!“ napsal Tauber. McCain by se měl omluvit i podle zahraničněpolitického experta koaličních sociálních demokratů (SPD) Nielse Annena.
