Draghiho poslední vyjádření jsou „zcela v souladu“ s přístupy evropských politiků, řekla Merkelová. Postavila se tak na stranu šéfa ECB, kterého ostře kritizuje řada členů německé vládní koalice.
Draghi před dvěma týdny řekl, že ECB chce obnovit nákupy státních dluhopisů v koordinaci se záchranným fondem ESM, k němuž by ohrožené země podávaly oficiální žádosti o pomoc. Proti jeho záměru se však postavil šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann. Bundesbanka poukazuje na to, že nákupy dluhopisů na trhu se pohybují na samé hranici stanov ECB, které jí zakazují financovat vlády.
Někteří politici v Berlíně a Mnichově Draghiho po jeho posledních vystoupeních začali obviňovat z toho, že řídí spíš „italskou centrální banku“ a ECB zneužívá k prosazování italských zájmů. Část poslanců z tábora Merkelové proto dokonce navrhla změnit pravidla fungování ECB a vyzvala k reformě hlasování ve prospěch velkých zemí jako Německo.
Merkelová teď navzdory spolustraníkům znovu Draghiho podpořila. Akcie v USA, Japonsku i Evropě reagovaly na slova Merkelové růstem, ty západoevropský index FTSEurofirst 300 se začal přibližovat pětiměsíčnímu maximu.
Merkelová: Směr k politické unii je správný, je ale třeba spěchat
Merkelová po setkání s kanadským premiérem Stevenem Harperem také evropským lídrům vzkázala, že v jednáních o dlouhodobém řešení krize eurozóny, tedy v jejím podání o politické unii, je zapotřebí si pospíšit. „Je to otázka podniknutí kroků, které nebyly učiněny při vzniku měnové unie, konkrétně otázka politické unie. Německo ví, že v měnové unii je nutné mít sdílenou politickou odpovědnost. Jsme na dobré cestě k řešení řady těchto problémů, ale podstatný je čas,“ řekla kancléřka.
Německá kancléřka chce podřídit země eura centrálnímu rozpočtovému dohledu, to se nelíbí mimo jiné francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandeovi. Merkelová naopak odmítá návrhy Francie a Itálie na zavedení společných eurobondů a společného ručení za dluhy bez společné rozpočtové politiky.
Všechny tyto otázky se budou probírat v nadcházejících týdnech, které budou podle pozorovatelů pro osud eurozóny klíčové, na setkáních mezi předními evropskými státníky. První z nich se odehraje za týden mezi Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem.
Zásadní pro další vývoj bude i 12. září, kdy německý ústavní soud vynese verdikt ohledně dokončení ratifikace ESM v Německu, bez níž nemůže budoucí stálý záchranný fond eurozóny začít fungovat.
