Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s Mexikem o omezení přílivu středoamerických imigrantů do Spojených států je podle komentátorů zřejmě jen dočasným řešením. Jižní soused USA se vyhnul uvalení cel ústupky, které jsou jen dílčím vítězstvím Bílého domu. Odborníci navíc upozorňují, že Mexiko není schopné se s přistěhovalci účinně vypořádat.
"I když mají politickou vůli, nemají kapacity," konstatovala pro Politico expertka na region z amerického think tanku Council on Foreign Relations Shannon O’Neilová. Obě země se v sobotu nad ránem dohodly, že si Mexiko nechá více žadatelů o americký azyl, kteří tam počkají na vyřízení svých případů. Mělo by jim poskytnout pracovní místa, zdravotní péči a vzdělávání.
Mexiko se rovněž zavázalo k tom, že zvýší svůj boj s ilegální imigrací a pašeráky, do akce nasadí národní gardu. Na hranici s Guatemalou by mělo přibýt na šest tisíc příslušníků bezpečnostních sil. Některá média ovšem upozorňují, že oba tyto přísliby učinilo už dříve. Do Mexika tak už bylo vráceno na deset tisíc lidí, kteří zde čekají na vyřízení azylových žádostí. Trumpovi se naproti tomu nepodařilo dosáhnout toho, aby tranzitní stát přijal označení "bezpečné třetí země", na jehož základě by měli běženci žádat o azyl tam.
Úmluva tak není velkým vítězstvím ani pro jednu stranu. Mexiko se sice vyhnulo zavedení úvodního pětiprocentního cla, které se mělo postupně zvýšit až na 25 procent, ale zase bude muset vynaložit prostředky na péči o přistěhovalce a bezpečnostní opatření. Hrozba cel nad ním navíc stále visí, výsledky dohody budou totiž po třech měsících vyhodnoceny.
Je otázkou, jestli Trump upustil od cel jen na základě mexickým ústupků. Podle některých názorů částečně jednal pod tlakem některých republikánů, kteří se obávali, že cla poškodí i americké dodavatele a spotřebitele a budou mít politické důsledky. Před uvalením cel varoval například coloradský senátor Cory Gardner s tím, že vymažou přínosy daňové reformy. Obavy vyjádřili rovněž představitelé byznysu, především výrobci automobilů.
Byznysmeni jsou celkově frustrováni obchodními spory, které Trump od svého nástupu k moci rozpoutal s Čínou, Kanadou či Evropskou unií. "Zůstáváme hluboce znepokojeni využíváním hrozby nebo uvalením cel k politickému nátlaku na naše sousedy a spojence. Nadále naléhavě žádáme administrativu, aby s našimi partnery jednala konstruktivně a způsobem, který nevytváří nejistotu a nepoškozuje americké hospodářství," uvedla asociace Business Roundtable, která sdružuje šéfy téměř dvou stovek významných amerických firem.
Objevují se tak úvahy, zda bude Trumpova oblíbená taktika obchodních hrozeb do budoucna stále funkční, jelikož se stává velmi předvídatelnou a doma nesnadno prosaditelnou. Někteří kritici celkově negativně hodnotí Trumpovo směšování hrozeb a používání obchodních prostředků k dosažení neekonomických cílů. Může podle nich zcela narušit globální obchodní pravidla a rozpoutat nekonečné obchodní války.
