Největší obchod udělala v roce 2010 s dluhy stíhanými Aténami Francie. Šlo o kontrakt za 794 milionů eur na vojenská letadla. Vedle toho Paříž řecké armádě prodala také rakety za 58 milionů eur a další elektroniku a přístroje za 19 milionů eur.
Nizozemsko s Německem, které patří k „advokátům“ úspor, Řecku prodaly hlavně vozidla a elektroniku za 90 milionů eur. U Itálie šlo zase o letecké díly a střelné zbraně za 52 milionů eur a u Španělska za chemikálie za 33 milionů eur.
Řecko nyní, když mu partneři přicházejí na pomoc s druhým záchranným balíkem ve výši 130 miliard eur (první záchranný balík z května 2010 měl objem 110 miliard eur), musí výměnou za nové půjčky přistupovat k velmi drastickým škrtům a reformám. Ty se dotýkají i oblasti výdajů na obranu a armádu. Atény ale podle serveru přesto stále zůstávají jedním z největších kupců zbraní v regionu kvůli hrozbě, kterou v jeho očích představuje sousední Turecko.
Tehdejší představitelé řeckého ministerstva obrany v roce 2010 řekli, že ostatní členské státy na něj nečiní tlak, aby kupovalo zbraně od nich výměnou za záchranný balík. Podle agentury Reuters nicméně jeden zdroj blízký tehdejšímu premiérovi pod podmínkou anonymity podotkl, že sice nikdo neříkal, aby si Řekové koupili kvůli pomoci zbraně od nich, prý ale bylo jasné, že by pak měly od těchto zemí větší podporu.
