Michael Romancov: Putin. To jediné, na čem záleží

Prezident Vladimir Putin odevzdává hlas v ruských parlamentních volbách

Prezident Vladimir Putin odevzdává hlas v ruských parlamentních volbách Zdroj: reuters

S výrokem „Rusko je Putin a Putin je Rusko“ souhlasí řada Rusů a také všechny politické strany, které v dumě dosud zasedaly a zasednou tam opět. Putin má podporu více než 80 procent obyvatel, jeho Jednotné Rusko získalo podle oficiálních předběžných výsledků 55 procent hlasů, takže po těchto volbách opět disponuje ústavní většinou.

Putinův mluvčí Peskov už prohlásil, že podpora strany odráží podporu prezidenta, který na začátku závěrečné třetiny svého třetího mandátu získal důkaz o správnosti svého kurzu. Když Putin navštívil volební štáb strany, prohlásil, že rozhodné vítězství je důsledkem toho, že lidé vidí, kterak pro ně Jednotné Rusko dělá to nejlepší. Opravdu?

Předák ruských komunistů Gennadij Zjuganov prohlásil, že jako veterán všech voleb, které se kdy v Rusku konaly, doufal, že letošní volby budou konečně spravedlivé a transparentní, ale nestalo se tak. A ptal se: Jak mohlo „triumfovat“ Jednotné Rusko, strana, která není schopná řešit krizi, za posledních pět let zapříčinila propad hospodářství o sedm procent a v neúspěšných pokusech o nápravu rozházela ušetřené prostředky v objemu dvou státních rozpočtů?
Zkušený postsovětský aparátčík dobře ví, že odpověď nedostane. Ale také ví, jak politický systém v Rusku pracuje. Podstatné je, že to neví většina z nás. Všechny politické strany, které zasednou v dumě, ctí Putina.

Žádné volby, tedy svobodná a spravedlivá soutěž politických subjektů, v Rusku ani tentokrát neproběhly

Vláda dělá jen to, co jí nařídí Putin, a Jednotné Rusko má heslo „Náš program je Putin“. Máloco ilustruje „úspěchy“ vládní politiky tak jako Medveděvův vzkaz obyvatelům Krymu: „Peníze nejsou a nebudou. Ať se vám daří, držte se!“ Komunisté se vůči vládě vymezují zejména přes témata hospodářsko-sociální, ale Putina nekritizují.

V pořadí třetí liberálně-demokratická strana, která není ani liberální, ani demokratická, vládě vyčítá zejména nedostatek vlastenectví, ale Putina nekritizuje. Jak je možné, že i když se všem Rusům prokazatelně snížila životní úroveň, dosáhla ústavní většiny strana, která je téměř všude u moci (Jednotné Rusko vládne v 76 z 85 subjektů federace a drží 2840 ze 3787 křesel v regionálních parlamentech)?

Prostě proto, že žádné volby, tedy svobodná a spravedlivá soutěž politických subjektů, v Rusku ani tentokrát neproběhly. To, čeho jsme byli svědky, byl rituál, v němž obyvatelstvo, mimochodem v rekordně malém množství, demonstrovalo oddanost vůdci. Putin před volbami říkal, že jít volit je občanská povinnost, ale většina voličů (ve velkých městech až čtyři pětiny) zůstala doma.

Nechme se překvapit, jak Putin tento faktor vyhodnotí a co nastane, pokud dospěje k přesvědčení, že se jedná o riziko. Zdá se totiž, že navzdory úspěchu ve „volbách“ nejspíš rizika rostou. Nově má vzniknout ministerstvo státní bezpečnosti, jež asi nejen názvem bude reinkarnací sovětských dob. Většině lidí to ale vadit nebude, protože to nařídí Vladimir Putin. A to je to jediné, na čem opravdu záleží.

Autor je politický geograf