„Zaznamenali jsme naléhavou potřebu větší spolupráce s internetovými provozovateli, abychom zajistili včasné informace a stažení protizákonných výzev oslavujících terorismus a vybízejících k násilí či nenávisti,“ uvedl po skončení schůzky francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Schůzka byla svolána v reakci na teroristické útoky v Paříži a jejím okolí, které si v tomto týdnu vyžádaly dvě desítky lidských životů.
„Všichni jsme se shodli na posílení kontrol některých cestujících na základě určitých kritérií,“ dodal Cazeneuve. V rámci boje proti terorismu považuje za nezbytné pokročit ve shromažďování údajů o cestujících leteckých společností. Americký ministr Holder řekl, že nadcházející summit, na který jsou zváni američtí spojenci, se bude zabývat globální bezpečností a bojem proti radikálům šířícím násilí.
Ještě před poradou se španělský ministr vnitra vyslovil pro úpravu schengenské dohody o volném pohybu, a to tak, aby umožňovala kontroly i na hranicích mezi jednotlivými členskými státy. Jeho belgický kolega zase volal po zřízení evropského seznamu islamistů, kteří se vydali na Blízký východ bojovat ve „svaté válce“.
„Budeme bránit zřízení pohraničních kontrol a je možné, že v důsledku bude třeba upravit schengenskou dohodu,“ uvedl španělský ministr vnitra Jorge Fernández před pařížskou poradou se svými kolegy o boji proti terorismu. Svoboda pohybu bez hraničních kontrol podle něj usnadňuje i pohyb islamistů s válečnými zkušenostmi; podle odhadů v řadách radikálů v Sýrii a v Iráku válčí okolo tří tisíc bojovníků z Evropy.
Svoboda proti bezpečnosti
„Jsme ve věčné debatě mezi svobodou a bezpečností,“ konstatoval ministr s tím, že primární by měla být bezpečnost, protože „ohroženo je základní právo na život“. Madrid podle něj nevystupuje proti svobodě pohybu, ale cílem by mělo být, aby této svobody nemohly zneužívat osoby oprávněně podezírané, že mohou být teroristy.
„Spolupráce mezi (zpravodajskými) službami našich zemí je klíčová. Je třeba vypracovat evropský seznam lidí válčících v zahraničí,“ usoudil belgický vicepremiér a ministr vnitra Jan Jambon.
Belgie jako jedna z prvních evropských zemí upozornila na problém, který může představovat návrat evropských islamistů z blízkovýchodního bojiště do vlasti. Odhaduje se, že v Sýrii a v Iráku válčí asi 300 radikálů z Belgie. Znepokojení ještě více vzrostlo po střelbě v bruselském židovském muzeu, po které loni v květnu zůstali čtyři mrtví. Ze zločinu je podezřelý francouzský islamista, vydaný mezitím do Belgie.
