Minsk chce být pro Čínu mostem do EU
„Bude podepsáno přes třicet různých dokumentů, dohod, kontraktů a protokolů včetně těch, které se týkají dovozu a vývozu, investičních projektů a půjček. Jejich hodnota celkem dosáhne 1,5 miliardy dolarů,“ řekl novinářům běloruský vicepremiér Anatolij Tozik.
Podle vládních zdrojů už byly některé kontrakty odsouhlaseny, jde například o dodávky běloruských traktorů a kombajnů. Jedná se i o dovozu nákladních aut Belaz. S firmou navíc už od roku 2011 spolupracuje čínská automobilka Geely a představitelé zemí se nyní dohodli na dalších investicích. Po běloruských železnicích by mohly jezdit další čínské lokomotivy, ve hře je i několik projektů v oblasti energetiky.
Obchodování mezi státy roste
Za posledních dvacet let vzrostl podle běloruské agentury Belta vzájemný obchod států z 34 milionů dolarů v roce 1992 na tři miliardy.
Nedávno se objevily zprávy, že Číňané budují u minského letiště obří průmyslovou zónu, spíše nové město, až pro 150 tisíc lidí. Jeho smysl tkví v poloze – je za humny Evropské unie a zároveň uvnitř celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, nemluvě o poměrně levné pracovní síle.
„Nikdo nebude už nikdy schopen nikde v Evropě postavit nic takového jako tento industriální park,“ citovala agentura Bloomberg čínského velvyslance v zemi.
Někteří experti však tvrdí, že běloruští představitelé význam své země pro pragmatickou Čínu a její aktivity v EU nekriticky přeceňují. Mostem mezi Východem a Západem se podle nich stejně tak může stát Polsko či Ukrajina.
