Minsk chce být pro Čínu mostem do EU

Hotel Belarus v Minsku (ilustrační foto)

Hotel Belarus v Minsku (ilustrační foto) Zdroj: wikimedia.org

Silně izolovaný prezident Alexandr Lukašenko ve snaze oživit ekonomiku Běloruska upírá pozornost k Číně. V době západních sankcí a po smrti souputníků v čele s Hugem Chávezem je to zároveň jedna z mála cest, jak snížit závislost země na Moskvě. Prezident v těchto dnech zamířil do Číny jednat o smlouvách v hodnotě stovek milionů dolarů.

„Bude podepsáno přes třicet různých dokumentů, dohod, kontraktů a protokolů včetně těch, které se týkají dovozu a vývozu, investičních projektů a půjček. Jejich hodnota celkem dosáhne 1,5 miliardy dolarů,“ řekl novinářům běloruský vicepremiér Anatolij Tozik.

Podle vládních zdrojů už byly některé kontrakty odsouhlaseny, jde například o dodávky běloruských traktorů a kombajnů. Jedná se i o dovozu nákladních aut Belaz. S firmou navíc už od roku 2011 spolupracuje čínská automobilka Geely a představitelé zemí se nyní dohodli na dalších investicích. Po běloruských železnicích by mohly jezdit další čínské lokomotivy, ve hře je i několik projektů v oblasti energetiky.

Obchodování mezi státy roste

Za posledních dvacet let vzrostl podle běloruské agentury Belta vzájemný obchod států z 34 milionů dolarů v roce 1992 na tři miliardy.

Nedávno se objevily zprávy, že Číňané budují u minského letiště obří průmyslovou zónu, spíše nové město, až pro 150 tisíc lidí. Jeho smysl tkví v poloze – je za humny Evropské unie a zároveň uvnitř celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, nemluvě o poměrně levné pracovní síle.

„Nikdo nebude už nikdy schopen nikde v Evropě postavit nic takového jako tento industriální park,“ citovala agentura Bloomberg čínského velvyslance v zemi.

Někteří experti však tvrdí, že běloruští představitelé význam své země pro pragmatickou Čínu a její aktivity v EU nekriticky přeceňují. Mostem mezi Východem a Západem se podle nich stejně tak může stát Polsko či Ukrajina.

Bělorusko: země závislá na Rusku