Moře na jihovýchodě Číny jsou pro všechny těsná | E15.cz

Moře na jihovýchodě Číny jsou pro všechny těsná

Liaoning, první čínská letadlová loď
Liaoning, první čínská letadlová loď
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vojensky se vzmáhající Čína je ve středu dvou vážných územních sporů v regionu. Růst napětí ale nelze svádět jen na usilovné zbrojení Pekingu, který má ambice hlavně na moři. Také Tokio dává jasně najevo, že chce být vojensky aktivnější. S potěšením na to hledí jeho americký spojenec, jenž se obává, že by ho Čína mohla z oblasti vytlačit. Situaci nechce podcenit ani Rusko. Vyzbrojuje Kurily, ačkoli si jejich část nárokují Japonci.

Čína tento týden učinila krok, který by mohl vést ke zklidnění situace v Jihočínském moři. Oznámila, že odstraňuje ropnou plošinu (na snímku), jejíž jarní instalace vyvolala nebývalé bouře ve Vietnamu. Zemřelo při nich několik lidí a byly poškozeny stovky nejen čínských továren. Těžební průzkum navíc provázely námořní třenice.

Pobřežní hlídky Hanoje i rybáři potvrdili, že Peking plošinu skutečně odtahuje. Původně měla na místě zůstat až do poloviny srpna. Objevily se hlasy, že vláda podlehla tlaku Washingtonu, který umístění zařízení do citlivých vod označoval za provokaci. Čína to však popírá a podle některých názorů odsun souvisí s tajfunem.

Experti každopádně vesměs míní, že krok omezí snahy Vietnamu usilovat o americkou či japonskou podporu a přivede Peking a Hanoj k jednacímu stolu. Zmírnění napětí však může být jen krátkodobé. Státní těžařská společnost CNPC uvedla, že výzkum byl nadějný. „Během operace byly objeveny známky ropy a plynu,“ ohlásil těžař s tím, že nyní nálezy posoudí a rozhodne o dalších krocích. Velké iluze ohledně dalšího vývoje si nedělají ani Vietnamci. „Čínská politika v Jihočínském moři je agresivní, takže stažení plošiny je jen taktickým krokem, pohotovým opatřením, které nyní museli provést,“ řekl listu The Wall Street Journal někdejší člen vládní komise pro otázky hranic Tran Cong Truc.

Plošina sloužila k výzkumu nedaleko Paracelských ostrovů, které si nárokují obě strany, v roce 1974 o ně dokonce čínské a jihovietnamské lodě svedly bitvu. Peking nyní znovu zdůraznil, že území je nedílnou součástí Číny. Za „své“ asijská velmoc přitom považuje až 90 procent vod Jihočínského moře. Kromě Vietnamu však územní požadavky v oblasti vznášejí i Filipíny, Malajsie, Indonésie, Brunej či Tchaj-wan, třecích ploch je tak dlouhá řada.

vrtná plošina Autor: profimedia

Předpokládá se, že v oblasti jsou významná naleziště ropy a hlavně plynu. Peking dává hrdě najevo, že disponuje technologií k hlubinným vrtům, a je pravděpodobné, že se jeho plošina brzy pustí do průzkumů i v jiných částech moře.
Čínští experti věří, že má potenciál k nalezení dostatku surovin, aby mohla být zahájena komerční těžba. Ta by pomohla snížit závislost největšího světového spotřebitele energií na importu. Země v současnosti dováží skoro 60 procent potřebné ropy a kolem třiceti procent plynu.

Dobývání nerostného bohatství v napjaté oblasti přitom zvažuje i Vietnam. ExxonMobil v letech 2011 a 2012 objevil suroviny v oblasti blíž k vietnamskému pobřeží, kterou si ale také částečně nárokuje Čína. Varovala proto tehdy cizí společnosti před těžbou.

Přes moře navíc vedou významné obchodní trasy a je považované za velmi strategickou oblast i z vojenského hlediska.

Rozbouřené tichomořské vody

Čínsko-japonské vztahy jsou silně zatížené válečnou minulostí a v posledních letech je kromě historických reminiscencí kalí i spor o ostrovy ve Východočínském moři. Neobydlené území, které císařství nazývá Senkaku a říše středu Tiao-jü leží poblíž důležitých tras, skýtá dobré podmínky pro rybolov a obecně se věří, že jsou v jeho blízkosti naleziště nerostných surovin. Vzhledem ke stále tužšímu soutěžení s Čínou na jedné a s USA a jejími spojenci na druhé straně o hlavní slovo v Pacifiku stoupá i jejich strategický význam. V regionu tak neustále hrozí střet „znepřátelených“ lodí, koncem minulého roku vyvolalo pozdvižení čínské vyhlášení speciální letové zóny nad sporným územím.

Prezident USA Barack Obama na jaře během asijského turné ujistil Tokio, že americký závazek pomoci při ochraně japonských ostrovů se vztahuje i na Senkaku. Nic nemůže změnit „základní realitu, že Tiao-jü jsou neodmyslitelnou součástí čínského území“, opáčil Peking. Je jasné, že Čína, jež se teď snaží etablovat jako regionální námořnická velmoc, neslyší podobná ujištění ráda. Experti se tak obávají, že oblast má potenciál jednoho z nejvýbušnějších míst planety.

Ke zklidnění rozhodně nepřispělo ani nedávné rozhodnutí japonské vlády změnit interpretaci poválečné pacifistické ústavy tak, aby Tokio mohlo nasadit vojáky v zahraničí. Washington oznámení přivítal. „Očekáváme, že to bude pozitivní faktor a podpora zájmu Spojených států tím, že to Japonsku umožní stát se ještě aktivnějším přispěvatelem ke stabilitě v regionu,“ uvedl v rozhovoru pro Asahi Šimbun specialista na východní Asii americké diplomacie Daniel Russell.

Čína naopak tvrdí, že Japonsko rozhodnutím ohrožuje regionální mír. „Stavíme se proti japonskému záměrnému přehánění čínské hrozby ve snaze protlačit domácí agendu,“ zdůraznil mluvčí ministerstva zahraničí v Pekingu s tím, že proti změně interpretace je i značná část Japonců. Směřování Tokia znejistělo i Jižní Koreu, která s ním rovněž má negativní historickou zkušenost.

Ústavní záležitost přitom není jediným citlivým krokem, který vláda Šinzóa Abeho v poslední době podnikla. Na jaře uvolnila pravidla pro export zbraní, což má podle ní přispět nejen k tomu, aby císařství hrálo aktivnější roli na poli globální bezpečnosti, ale také pomoci japonským výrobcům.

Mírové smlouvě Tokia s Moskvou brání Kurily

Japonská změna interpretace ústavy umožňující nasazení armády v zahraničí vyvolala pozornost nejen v Číně, ale také v Rusku. Země se stále přou o jižní část Kurilských ostrovů, kterou Tokio nazývá Severními teritorii. Kvůli této rozepři spolu státy po druhé světové válce dosud oficiálně neuzavřely mírovou smlouvu.

Ilustrace Autor: E15

Ministerstvo zahraničí v Moskvě podotklo, že bude nyní bedlivě sledovat japonskou zahraniční aktivitu. Konstatovalo, že záležitost je pro sousedy císařství vysoce citlivá. „Očekávají, že Tokio povede mírovou zahraniční politiku, bude zdrženlivé ve vojenské aktivitě, plně uzná výsledky druhé světové války a nebude natírat na růžovo zločiny japonského imperialismu,“ dodalo.

Kreml už dříve pohněvala poznámka japonské exministryně obrany Juriko Koikeové o případném referendu na kurilském ostrově Iturup. Pronesla ji krátce po uspořádání krymského plebiscitu s připomínkou, že Iturup obývají ze šedesáti procent Ukrajinci. Činnost Ruska v regionu ale také přispívá k pnutí. Na jaře oznámilo, že bude pokračovat v modernizaci a výstavbě armádních zařízení na Kurilách. Do konce roku tam pošle 120 nových bojových vozidel. Na dvou ostrovech nárokovaných Japonskem má během dvou let vzniknout 150 vojenských stanovišť.

Deutche Welle před pár dny uvedlo, že v blízkosti vzdušného prostoru Japonska v posledních měsících vzrostlo napětí. Tokio stále častěji vysílá své stíhačky, aby kontrolovaly nehlášené objekty. Za zvýšenou aktivitu na obloze prý mohou jak čínská, tak ruská letadla.

Podle expertů to částečně souvisí i s ukrajinskou krizí. „Ruské letectvo se chce ujistit, že Američané neplánují učinit nic ze svých japonských základen,“ řekl německému listu japonský univerzitní profesor Tomohito Šinoda. Moskva navíc jen tak nezapomene, že na ni Japonsko kvůli anexi Krymu uvalilo sankce. Dohoda o Kurilách a mírová smlouva jsou proto nyní ještě méně pravděpodobné než dříve.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.