Motorem světové ekonomiky nejsou firmy jako Google či Apple, ale ženy v domácnosti, tvrdí studie
Britská charitativní organizace Oxfam, která se zaměřuje na boj s chudobou, si všímá i genderových nerovností. Ve své kritické analýze Oxfam popisuje, že stávající fungování socioekonomického systému není ženám příliš nakloněno. Přestože prý zásadní měrou zajišťují jeho hladké fungování svým nasazením v nehonorované péči o domácnost a rodinu. Studie vyšla při příležitosti každoročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.
Ženy a dívky z celého světa stráví každý den celkem 12,5 miliardy hodin vykonáváním neplacené péče o domácnost a rodinu. Podle autorů analýzy ale toto úsílí představuje příspěvek světové ekonomice, který by šel vyčíslit na hodnotu 10,8 bilionu dolarů ročně, tedy na trojnásobek velikosti globálního technologického sektoru.
„Neplacené práce jsou skrytým motorem, který pohání kola ekonomiky. Ženy ale v důsledku svého vytížení mají jen velmi málo času na to, aby získaly patřičné vzdělání, našly si důstojně ohodnocenou obživu nebo aby získaly vliv na formování společnosti. Jsou proto uvězněny na dně ekonomického žebříčku,“ tvrdí vedoucí indické pobočky Oxfamu Amitabh Behar. Organizace uvádí, že globálně se 42 procent žen v produktivním věku ani nemůže ucházet o zaměstnání kvůli tomu, že mají zodpovědnost za péči o rodinu. V případě můžu jde údajně jen o šest procent.
Autoři analýzy dodávají, že k tomu, aby se z velkého množství neplacených prací staly honorované, může stačit relativně málo. Pokud by nejbohatší procento světové populace platilo během příští dekády o půl procenta vyšší majetkové daně, bylo by možné získanými prostředky investovat do vytvoření téměř 120 milionů pracovních míst v pečovatelských a vzdělávacích službách.
Oxfam argumentuje ve prospěch přerozdělování bohatství mimo jiné i tím, že za poslední dekádu se zdvojnásobil počet osob s majetkem v hodnotě nejméně jedné miliardy dolarů. Celkem 2153 takto bohatých osob vlastní stejně jako 4,6 miliardy lidí na planetě dohromady.
Výstupy Oxfamu na téma rozložení světového bohatství si nicméně vysloužily i některé kritické připomínky týkající se interpretace zjištěných dat.
Britský Institut Adama Smith závěry analytiků Oxfamu rozporuje tvrzením, že bohatství nejmovitějších obyvatel planety sice nadále roste, výrazně se ale zlepšuje i situace těch vůbec nejchudších Podíl lidí, kteří musejí denně vyžít s méně než dvěma dolary, klesl ze 70 procent světové populace v roce 1981 na 43 procent v roce 2008. A nyní jde prý o ještě nižší číslo.